„…Mohlo by se zdát, že se člověk musí nejdříve smířit s tím, že jeho názory budou označeny za bláhové,aby později mohl y být případně považovány za podnětné…jak to formuloval Shaw, že všechny velké pravdy nejdříve znějí jako rouhání. V (této) knize…zpochybňuje Moody …současně i svoje vlastní názory, které za konvenční rozhodně považovat nelze….jsme podněcováni k přehodnocení stanovisek…Největší výzvou je pro nás pochopitelně zůstat otevření ostatním, přitom si však zachovat schopnost vlastního úsudku.
Řada lidí, a byly jich skutečně miliony, skutečně přijala „nálezy“, které Raymond Moody učinil na poli prožitků blízkosti smrti, a na jejich základě pak odvodili celou kosmologii života po smrti. Náhle však zjistili, že sám dr. Moody nikdy neměl v úmyslu dávat nám odpověď na otázku života o smrti a dalších paranormálních jevů, pouze se snažil tuto otázku znovu otevřít.
A ti z vás, kteří jste celý tenhle život po smrti, stejně jako život sám o sobě, brali tak trochu vážně…se tomu pořádně zasmějte. Zasmějte se sami sobě. Dobereme se tak skutečné moudrosti.“
Neale Donald Walsch
„ …Tento povinný doplněk Života po životě sestává z myšlenek, které komerční vydavatelé z mých děl v průběhu dvaceti let účelově vypouštěli…do té míry, že se již delší dobu ve svých knihách nepoznávám. Knižní obálky, které vydavatelé značkují nepravdivými prohlášeními jako například „Vědecký důkaz života po smrti“, jsou trvalým zdrojem pochybností a rozpaků.
Média mne označují za parapsychologa. Je to obrovské nedorozumění a já se s tím nemíním nadále smiřovat.
… vydavatel Života po životě vypustil poměrně dlouhou část na konci knihy, kde jsem obšírně vysvětloval, proč nemohou být prožitky blízkosti smrti považovány za vědecký důkaz života po smrti…
…Bohužel jsem… přispěl k tomu, že lidé mají pocit „jistoty“, pokud jde o existenci života po smrti. Je ironií, že já sám jsem si tím nikdy jist nebyl.Chci tím říct, že jsem nikdy neztotožňoval – a ani neměl v úmyslu ztotožňovat – své zprávy o tzv. prožitcích blízkosti smrti s prohlášeními nesporné existence „života po smrti“. Ale média tak učinila…Osobně jsem nikdy nepředstíral, že přináším zprávy o prožitcích lidí po smrti, ani jsem nikdy nedospěl k závěru, že vzhledem k zážitkům, které mají lidé na prahu smrti, je pokračování „života“ po smrti nyní již nad veškerou pochybnost dokázáno. Cílem mé první knihy (Život po životě) ve skutečnosti bylo tuto otázku položit, ne ji zodpovědět.
…Autor knihy Rozhovory s Bohem tvrdí, že tento materiál získal přímo od Boha. …Neale Donald Walsh tvrdí, že mu bylo během jeho Rozhovorů s Bohem řečeno, že „slova jsou nejméně spolehlivou formou komunikace“. Když se tedy budeme donekonečna zabývat tím, zda je doslova pravda, Walsh rozmlouval přímo s Bohem, zcela nám unikne význam jeho sdělení. Toto je výborný příklad, jak lpění na doslovném významu…zcela zastiňuje skutečný smysl. Hravý paranormalista má sklon nezabývat se otázkou, zda se skutečně odehrála komunikace s Bohem (otázkou, kterou stejně nelze nikdy vyřešit), a místo toho se snaží zjistit, zda je na této komunikaci neěco poučného nebo hodnotného…Je ochoten si hrát s představou, že Welsch možná mluvil s Bohem a potom se ptá: Pokud s ním mluvil, nebylo by zajímavé zjistit, co měl Bůh na srdci?….
To nejlepší, v co můžeme doufat,…je vyhlídka, že se otevře okno možnosti pro lásku na této planetě…To vše umožní, aby si obrovské množství lidí na celém světě uvědomilo, že nemusíme zemřít, abychom letmo zahlédli lásku, která nás očekává ve světle za branami smrti.“
Dr.Raymond Moody
Autor bestselleru Život po živote druhý raz na Slovensku!
Raymond Moody, priekopník moderného výskumu zážitkov na prahu smrti a autor bestselleru Život po živote, úplne zmenil spôsob nášho nazerania na smrť a umieranie. Z knihy Život po živote (Life After Life) sa vo svete predalo vyše trinásť miliónov kópií. 29. 9. 2017 zavíta Moody po druhý raz do Bratislavy. V rámci pobytu prednesie prednášku na tému : Život po životě … a inšpirácia prítomným okamžikom.
Raymod Moody spísal deväť spoločných znakov ľudí, ktorí sa ocitli na prahu smrti. Typický zážitok blízkej smrti obsahuje: pocit blaženého pokoja a bezbolestnosť, pocit vznášania sa mimo vlastného tela, počutie zvukov podobných bzučaniu, pohybovanie sa v tuneli plnom jasného svetla, ľudia často vidia svojich mŕtvych príbuzných, stretávajú duchovné bytosti, pred očami sa im premieta celý život a je to niečo také krásne, že sa im nechce vrátiť do späť do svojho tela. Sumár skúsenosti bol založený najmä na voľných interpretáciách svedectiev a príbehov doktorov, sestier a pacientov.
V knihe Život po živote (Ikar 2005) Raymond Moody ponúka prekvapujúce dôkazy o živote po telesnej smrti. Skúma vyše sto prípadov ľudí, ktorí zažili klinickú smrť a následne boli oživení. Kniha prvýkrát vyšla v roku 1975 a okamžite odštartovala revolúciu v názoroch na posmrtný život. Z Raymonda Moodyho sa razom stala autorita v oblasti „zážitkov na prahu smrti“. Život po živote navždy zmenil pohľad mnohých ľudí na smrť – i život. Pozoruhodné príbehy sú dôkazom toho, že po fyzickej smrti život pokračuje. Moody prináša svedectvá ľudí, ktorí boli na „druhej strane“ a vrátili sa. Všetky sú si podobné a v drvivej väčšine opisujú pozitívne pocity. Dojímavé a inšpiratívne opisy nám dovoľujú nahliadnuť na mier a bezvýhradnú lásku, ktorá nás všetkých očakáva.
V knihe Život po strate (Ikar 2005), ktorú Moody napísal s Dianne Arcangelovou skúma, prečo nám smútok prináša toľko utrpenia a prečo sú niektorí ľudia schopní preniesť sa cez svoju stratu a stať sa silnejší, ako boli predtým. Autori v knihe nadväzujú na to, kde sa skončil Život po živote, a opisujú najnovšie výsledky skúmania zážitkov na prahu smrti. Potvrdzujú, že ľudia sa skôr vyrovnajú so smútkom, keď veria, že vedomie prežije telesnú smrť, lebo pochopenie „najväčšej záhady“ života so sebou prináša sebaistotu a vnútorný mier.
V roku 2010 vydal Ikar ďalšiu knihu R. Moodyho Záblesky večnosti s podtitulom Skúmanie spoločných zážitkov na prahu smrti, ktorá nám približuje, ako rodina a priatelia často prežívajú prvé chvíle spolu so svojím blízkym na jeho ceste z tohto do nasledujúceho života. Autor hovorí o nich ako o „spoločných zážitkoch na prahu smrti“. Záblesky večnosti je prvá kniha, ktorá sa zaoberá týmto úžasným aspektom vzájomného duchovného prepojenia. Celé rodiny zhromaždené okolo smrteľnej postele blízkeho človeka vidia jasné svetlo z neznámeho zdroja. Niektorí vnímajú jemnú hmlu nad telom matky či otca, ktorý práve zomrel. Ďalší rozprávajú o tom, ako odprevádzali člena rodiny na jeho ceste do neba…. Príbehy v knihe Záblesky večnosti sú prekvapujúce a zároveň upokojujú. Ponúkajú útechu i nádej, vrhajú nové svetlo na tajuplnú cestu, čo nás čaká na konci tohto života.
S Dr. Moodym sa budete môcť stretnúť v Prahe a v Bratislave, viac info TU
