Dle našeho zjištení má dnešní chléb několik desítek technologických chyb. Jedná se o prohřešky vážne zhoršující naše zdraví. To nás vedlo k sestavení nových receptu vycházejících z tradic ruzných dlouhověkých národu a nejnovějších poznatku západního výzkumu.
A jaké máme zásady?
- používáme výhradně prírodní kvašení (kvásek), čerstvou mouku z kompletního BIO-zrna namísto bělené zahleňující mouky pěstované chemicky
- využíváme šetrne zpracovaná celá zrna nebo hrubší tmavou bio-mouku získanou v kamenných mlýncích namísto používání jemné „lepivé“ a tím i zahleňující mouky
- chléb a pečivo šetrně paříme nebo dlouhodobě pečeme v páre při nižší teplotě namísto jeho prepalování
- šetrne kořeníme a solíme a zohledňujeme techniky přípravy pro děti vzhledem k jejich vyššímu obsahu vody v tkáních namísto podpory žárem vysušeného pečiva zpúsobující suché ekzémy ci deformace orgánu
- nepridáváme jakékoliv umělé látky pro konzervaci, chuť, barvení či GM-suroviny podporující nejen zhoubné a cévní choroby
- v neposlední řade získáváme vysokou variabilitu chutí, živin i energií, kterou vytváríme vlastní nápaditostí a obmenou surovin namísto „šablonovitých“ produktu velkopekáren
Prekvapivě dopadly i experimenty s chleby pro přecitlivělé na lepek !
Využili jsme nového výrobku „Deproteinovaný“ pšenicný škrob a v něm vyšlechtili tradiční kváskovou kulturu. Jedná se o stoprocentně prírodní kulturu bez jakýchkoliv startéru nebo kypridel.
Jak je patrné na obrázku, kvásková kultura je natolik silná, že kynutí nezpomalila ani 50%ní přímes varené rýže se semínky. Přidané vařené obiloviny (výhradně v celých zrnech) „ředí“ nežádoucí účinky extrémne jemné mouky jako je hlenotvornost, lepivost nebo oxidace a lze je také obměnovat i kombinovat. Pridávat lze již uvařenou pohanku, quinou, amarant a hlavne nejvyváženejší rýži. Také lze doplnit máčenými oríšky či semínky. Málo známá je varianta užívání sušených léčivých bylin, které se nadrobno namelou a nechají v těste zkvasit. Dobrá varianta pro ty, komu tekuté čaje proste nesedí! 
Také doufáme, že se podobné technologie rozšírí i mezi lidi, kterí se jinak podle zásad makrobiotického stravování neřídí.
První vyšlechtení kváskové kultury trvalo v nové multifunkční pekárnicce asi 4 dny. Dále se každý další stupen vytvorí asi za 2-3 hodiny v petinásobném množství! Zrání deprotejnované (vlevo) a celozrnné pšenice (vpravo) probíhalo témer shodne.
Ako na domáci špaldový chlieb?
Ďalšie články od Otta Reis
Pekař Jan Mervart ze známého Mervartova pekařství vysvětluje, proč se chleba do supermarketů musí šidit, jak dlouho by měl správný bochník vydržet a jak ho skladovat. … čítajte ďalej
