- Miloš Matula – Semináre na Slovensku
obrázok so súhlasom Photokanok / FreeDigitalPhotos.net
Patnáct let jezdí do Egypta, provádí výzkumy a studuje život starověkých faraonů.
Miloš Matula považuje Egypt za svůj druhý domov a podle něj Češi této africké zemi hodně pomáhají.
Nedávno mu o starém Egyptě vyšla i knížka Achnaton a Nefertiti, faraoni slunce a v březnu se s ním můžete vydat na cestu po stopách afrických vládců.
Starému Egyptu se věnujete delší dobu, hodně po zemi cestujete. Jak vnímáte dnešní Egypt?
Egypt se zařazuje mezi moderní vyspělé státy a otevírá se turistům z celého světa, kteří sem přijíždějí za památkami či mořem. A je to jedno velké staveniště, ať už se vykopávají či rekonstruují starověké památky nebo se staví nová sídliště a honosné vily.
Jací jsou Egypťané dnes?
Na jedné straně stále stejní, zejména na malých městech a vesnicích. Půdu obdělávají mnohdy stejným způsobem jako za časů faraonského Egypta. Na druhé straně jsou to jsou moderní lidé, přivykající si zejména ve velkých městech na vymoženosti 21. století včetně mobilních telefonů, internetu a sladkobolných seriálů. V Egyptě existují skupiny velmi bohatých lidí, jejich děti studují na nejlepších západních univerzitách, tak i skupiny chudých, kteří mají co dělat, aby se uživili. A západní turisté jsou pro ně mnohdy jediným zdrojem příjmů.
Jaký mají vztah k Čechům?
Řadoví Egypťané mají lidi z Čech, Moravy i Slovenska velice rádi. Také už se na ně naučili pokřikovat v češtině a slovenštině. Jsou to obchodníci a vítají, že přijíždíme do jejich země utrácet a tím jim pomáháme. A velice ceněni jsou naši egyptologové, kterým jsou pravidelně udělovány licence umožňující výzkum v Egyptě. Populární jsou i naše automobily značky Škoda.
Jsou Egypťané hrdí na svou minulost, nebo je více zajímá současnost?
Musím říct, že i když ve společnosti převládají Arabové, kteří přišli do Egypta až v 6. století po Kristu, většina Egypťanů je na minulost své země hrdá. Ve starých záznamech je například dojemný příběh z převozů faraonských mumií zhruba před sto lety z Údolí králů do muzea v Káhiře. Prostí Egypťané tenkrát stáli podél Nilu v posvátné úctě, klaněli se a zdravili projíždějící lodě s dávnými velkými panovníky své země.
Gíza. Podle Miloše Matuly je patrný rozdíl v technologii stavby Velké pyramidy a malých satelitních pyramid
Egypt během své historie prošel spoustou změn. V čem se nejvíce změnila egyptská společnost?
Vezměte si například postavení ženy. V porovnání se současností byly ženy ve starověkém Egyptě pokládány za rovnoprávné s mužem ve všech ohledech. Těšily se naprosté volnosti pohybu, zachovávaly si vlastní jména, nebyly nuceny žít uzavřeně a odděleně od světa mužů. Egypťanka se mohla svobodně provdat za muže podle svého výběru a mohla mít sexuální poměr před manželstvím. Rozvedená žena zase měla právo na výživné, mohla odkazovat i dědit. Zejména v duchovní oblasti ale dodnes nezískaly ženy v rozvinutých zemích zdaleka takové oficiální možnosti jako tehdejší Egypťanky. Jen těžko si můžeme představit, že by dnešní žena byla papežem, vrchním rabínem anebo imámem mešity, zatímco řada Egypťanek stanula až na samotném vrcholu kněžské hierarchie.
Jaké ponaučení z egyptské historie by si podle vás mohla vzít naše euroamerická společnost?
Maat – tedy pravdu, spravedlnost a řád, jako i víru v dobro a morální kvality. O to se snažili nejen Achnaton a Nefertiti, ale všichni egyptští faraoni. Kéž by každý dnešní politik a vládnoucí činitel nejen u nás, ale kdekoliv ve světě měl ponětí o „maat“ a byl nejdříve knězem a zasvěcencem, kdy vše posvátné by bylo prioritou, jakož i blaho všeho lidu, jak to bývávalo ve starověkém Egyptě.
Egypt je muslimská země, přetrvalo něco z dřívějšího náboženství do dnešní doby?
V Egyptě žije početná skupina Koptů, to jsou egyptští křesťané, údajně přímí potomci dávných Egypťanů. Také tam ale existuje tzv. orální tradice, kdy se jednotlivé proudy či učení předávají po tisíciletí z otce na syna. Dříve byla tato tradice utajována, jednalo se o tzv. ezoterní tradice. Zlomky tohoto utajovaného učení v minulosti tvořily základy alchymie, učení zednářských lóží či rosekruciánů. Dnes se tyto orální tradice dostávají na světlo světa přímo.
Kolik toho badatelé o Egyptu vědí? Změní se ještě výklad historie?
Egyptologie je v podstatě mladý obor, kde se všichni vzdělávali od jejího zrodu „za pochodu“. Říká se, že je v Egyptě odkryto pouhých 5–10 procent památek a bádání zejména nezávislých egyptologů neustále přinášejí další informace o památkách z oblasti mezi Gízou a Dašúrem. Podle mě se budou muset přehodnotit i časové údaje vzniku mnohých egyptských památek a je zřejmé, že na nás čekají převratné objevy a další přepisování historie starověkého Egypta.
Jakým způsobem sbíráte materiál v Egyptě? Je to těžké, nebo vám místní vycházejí vstříc?
Abyste mohl provádět vykopávky, musíte být součástí nějakého národního či nadnárodního týmu. Jako nezávislý egyptolog spíš hovořím s místními lidmi či egyptology, jsem v kontaktu s mnoha odborníky, hodně studuji v knihách i v muzeích po celém světě. Egypťané jsou velice milí a otevření lidé. Když vidí, že se zajímáte o jejich historii, jsou připraveni vám pomoci. V poslední době mi velmi pomohl britský egyptolog Barry Kemp, který jako jediný kope v oblasti Tell el Amarny a poskytl mi makety města, které vytvořil se svým týmem na základě svých vykopávek.
Někteří lidé tvrdí, že za rozvoj Egypta může nějaký záhadný zásah zvenčí, například bohové nebo UFO. Co si o tom myslíte?
Zdá se, že Egypt skutečně nezažil období dospívání a dospělým byl již od počátku Podle některých informací začalo datování historie Egypta téměř před čtrnácti tisíci roky a Tetej, syn prvního krále Meniho, byl například lékařem a světu dokonce zanechal knihy o anatomii. V době Meniho už byli Egypťané dlouho architekty, sochaři, malíři, autory bájesloví a teology. Staré záznamy navíc uvádějí informace, kdy v počátcích věků bohové přilétali do Egypta na létajících pyramidách, přinášeli Egypťanům vědomosti, naučili je usedlému způsobu života, pěstovat obilí, atd. Existují informace, že tyto návštěvy přicházely do Egypta již před 45 000 lety. Například kalendářní systém starověkých Egypťanů byl založen na Síriu, z kterého pocházela bohyně Eset (Isis). Nnebo v chrámu v Abydu najdete mezi hieroglyfy i vyobrazení vrtulníku, tanku a ponorky. Co k tomu dodat? Jen, že se jedná o autentický záznam z doby vyrytí prvních hieroglyfů.
Své studium jste zaměřil na Achnatona a Nefertiti, napsal jste o nich poměrně rozsáhlou knihu. Proč zrovna oni?
Achnaton byl velký vizionář, který předběhl svou dobu a zůstal až dodnes tajuplnou a nedoceněnou osobností. Přišel s náboženstvím světla a lásky a hlásal stejné myšlenky jako o několik století později Ježíš Kristus. Vyznával humánní politiku. Spíše než o válečné výboje usiloval o mírové smlouvy a nejvyšším bohem stanovil sluneční kotouč, který nazval Atonem a tím pravděpodobně položil základ monoteismu. Sigmunda Freuda to dokonce vedlo k domněnce, že Achnaton se musel znát s Mojžíšem, který mohl být veleknězem v jednom z chrámů zasvěcených Atonovi.
Takže vás fascinuje jeho náboženství?
Těch věcí, které mne fascinují, je víc. Achnaton se postavil proti zkorumpovanému Amonovu kněžstvu a šel za svým snem, za svou vizí. Nejprve postavil v tehdejším Vésetu (Thébách) v karnackém okrsku čtyři chrámy zasvěcené bohu Atonovi, jehož služebnictvo čítalo téměř sedm tisíc osob. Největší z nich měřil na délku víc než šestnáct set metrů a byl pravděpodobně nejrozlehlejší církevní stavbou v dějinách lidstva. Později založil k poctě svého boha Atona, slunečního kotouče, nové sídelní město ve středním Egyptě, které nazval Achetaton – Město zářícího Atonova obzoru. Svoji královskou manželku Nefertiti miloval natolik, že ji v desátém roce své vlády povýšil na faraona spoluvládce. Svou matku, která obstarávala kontakt se zahraničím a byla něco jako ministr zahraničí, povýšil do božského stavu. Byl i velký filozof, autor rozsáhlého básnického díla nazvaného Hymnus na boha Atona, který se dostal i do bible. Žalm 104 je vlastně okopírovanou částí tohoto Achnatonova hymnu. Lze tedy říci, že bible zajistila Achnatonovi nesmrtelnost.
Kde by návštěvníci mohli najít Achetaton?
Achetaton, dnešní Tell el-Amarna leží ve středním Egyptě, asi čtyři hodiny cesty z Káhiry. Nesměřují sem bohužel žádné turistické trasy a tak sem jezdí jen dobrodruzi na vlastní pěst. Tito zvídaví turisté většinou volí jednodenní výlety z Luxoru či Káhiry, ale je možné cestovat i individuálně. Nejlépe vlakem, který jezdí z káhirského nádraží Ramses (je možné přistoupit i v Gíze) směrem na středoegyptský Asjút. Vystoupit musíte v Mallawi, kde se můžete i ubytovat v jediném hostelu. Odtud je to šest kilometrů taxíkem k přívozu, který vás dopraví přes Nil na východní stranu.
Turisté dnes jezdí do Egypta hlavně kvůli potápění a pyramidám v Gíze. Jaká místa byste ještě doporučil?
Kromě Achetatonu/Tell el-Amarny to je Abydos a Dendera, chrám na Nilu v Esně, chrám Kalábša na Asuánu i pyramidy v Dašúru či Abusíru, ruiny paláce Malkata či Ramesseum. Kromě těchto výjimečných destinací by pochopitelně neměli minout turisticky atraktivní Káhiru a Gízu, Sakkáru, Luxor s chrámy Karnak a Luxor, Údolí králů i královen, plavbu po Nilu s návštěvou chrámů Edfu či Kom Ombo, Asuán a chrámy Abú Simbel. A nikdo by si neměl nechat ujít alespoň krátký odpočinek u vod Rudého moře.
Na co by si turisté měli v Egyptě dát pozor?
Při cestách do Egypta by se měli jednoznačně vyhnout pojídání všeho, co je omýváno místní vodou, ať už v hotelech, nebo mimo ně, a pozor by měli dát také na vodu a jiné nápoje s ledem. Rozhodně bych nedoporučoval vodu z kohoutku. A to i při čištění zubů, raději doporučuji vyplachování balenou vodou. Také by měli zapomenout na led v jakémkoliv nápoji a vyhnout se i oblíbenému místnímu nealkoholickému nápoji z cukrové třtiny.
A co například zloději, podvodníci – existují nějaké nástrahy, které český cestovatel nezná? Něco jako záhadně dlouhé cesty taxíkem v Istanbulu?
Myslím si, že je to stejné všude ve světě. I když právě Egypťané se hodně snaží právě přes silnou policejní i vojenskou ostrahu turisty ochránit. Zatím jsem nezaznamenal ve svém okolí sebemenší incident tohoto druhu.
Autor: Mgr. Miloš Matula
- Knihy a CD od Miloša Matulu
- Semináre s Milošom Matulom
