UŽ VÍŠ?
Už víš, proč jsi někdy naštvaný, mrzutý, zklamaný nebo nešťastný?
Přemýšlel jsi někdy, proč máš pocit,
že jsi podvedený, nemilovaný, smutný, osamělý a nevíš kudy kam?
Že nenacházíš porozumění, lásku a všechny ty další stavy a věci,
bez kterých nemůžeš být v pohodě takový, jaký jsi?
Proč závidíš, žárlíš a neustále čekáš na jiný, lepší vlak?
Je to jen z jednoho jediného prostého důvodu
– uvěřil jsi myšlence, která ti v danou chvíli prochází hlavou
a která v sobě nese všechna ta zaručeně „pravdivá“ poselství.
Skočil jsi ji na lep, doslova tě „zmákla“
a obvykle ji to nedalo žádnou velkou práci.
Past zaklapla a ty jsi chycen do její pavučiny.
Nemůžeš z ní ven, protože věříš, že je skutečná a pravdivá.
A tak si s tebou myšlenky dělají, co chtějí.
Jejich soudy znějí logicky a obvykle tě „zatlučou pravdivými“ argumenty.
Podobáš se někomu, kdo tvrdě spí a neví, jak se probudit.
Ale myšlenky nejsou pravdivé, ani skutečné.
Nakupuješ naivně zboží a neznáš zemi původu.
Nevíš, odkud myšlenky přicházejí, ani kam dále putují,
ale bezmezně jim dále věříš.
Dokonce je považuješ za „své“.
A pokud to tak je a ty se nadále ztotožňuješ se všemi myšlenkami,
není ti pomoci.
Výsledkem bude vždy zklamání, protože si myšlenky obvykle protiřečí.
Tvé srdce by se rádo dostalo ke slovu,
ale přes ten hluk myšlenek to obvykle nejde.
Mysl ovládla srdce – tebe.
Den, kdy začneš alespoň pochybovat o tom, co ti myšlenky našeptávají,
bude prvním dnem nového života.
Začni zpochybňovat jakoukoliv myšlenku,
která v tobě vyvolává negativní emoci.
A nedej se „zviklat“, když ji obvyklé argumenty podporují
– jsou to jen další falešné myšlenky.
Zkus jeden celý den nevěřit „svým“ myšlenkám a naslouchej více svému srdci.
Pocítíš takovou svobodu, která se nedá slovy vyjádřit.
Už víš, proč je důležité nebrat myšlenky vážně?
