Péče o novorozence

Výhody kojení:

obrázok so súhlasom papaija2008 / FreeDigitalPhotos.net

Především:

1) Dostupnost a vhodnost: Mateřské mléko je vždy k dispozici, je sterilní a má správnou teplotu. K jeho přípravě není potřeba žádné zvláštní vybavení. Je velmi ekonomické a nevyžaduje žádné investice.

2) Lepší zdraví dítěte: Jak jsme již uvedli, mlezivo vybavuje dítě přirozenou imunitou proti řadě nemocem. I mateřské mléko obsahuje protilátky a u kojených dětí je daleko nižší výskyt infekcí horních cest dýchacích a různých dalších nemocí. Výzkum provedený na Northwestern University School of Medicine prokázal, že děti krmené z lahve měly čtyřikrát větší výskyt ušních infekcí a nachlazení, jedenáctkrát častěji se jim odebíraly mandle a dvacetkrát více trpěly na průjmy než děti kojené alespoň šest měsíců. Výzkum byl prováděn na vzorku 178 dětí ve věku od narození do deseti let. Podobně i ve Velké Británii dospěli lékaři ke zjištění, že vředové záněty tlustého střeva jsou o sto procent častější u těch dospělých, kteří byli odstaveni do dvou týdnu po narození, než u těch, kteří byli kojeni déle.

Dnes už je také dobře známo, že děti krmené zpočátku výhradně mateřským mlékem jsou mnohem odolnější vůči vzniku alergií než děti krmené uměle. Ve zmíněném americkém výzkumu se také ukázalo, že uměle vyživované děti měly osmkrát až sedmadvacetkrát více různých alergií než kojené děti.

3) Vhodné složení živin: Složení a poměr živin v lidském mléce jsou dokonale uzpůsobené pro trávicí a vylučovací soustavu kojence. Jakýkoli jiný druh výživy je z fyziologického hlediska méně vhodný. Složení mléka se během doby kojení mění a uzpůsobuje se měnícím se potřebám dítěte. Zde je srovnání obsahu základních živin v mléce:

• Minerály: Jak je vidět z tabulky, obsahuje mateřské mléko nižší poměr minerálů než kravské. Například vápníku je v něm oproti kravskému zhruba čtvrtina. Tento poměr minerálů je však pro zdravý vývoj lidského těla ideální. U dětí krmených výživou na bázi kravského mléka se zpravidla vyvíjí delší a těžší kosterní soustava, což ovšem nijak nevypovídá o všeobecném zdraví, přizpůsobivosti a výdrži jedince. Vysoký obsah minerálů v kravském mléce rovněž zbytečně zatěžuje vylučovací orgány, které musí bez ustání pracovat intenzivněji, aby zbavily tělo nadbytečného vápníku a fosforu.

Leckdo si myslí, že v mateřském mléce je nedostatek železa. Ve skutečnosti ale obsahuje železa víc než kravské. Železo ze zdravého mateřského mléka spolu s železem uvolňovaným ze zásob v kojencových játrech vystačí přesně po tu dobu, než se začne dítěti podávat pevná strava.

• Bílkoviny: Kravské mléko obsahuje více bílkovin, ty se ovšem musí ředit tak dlouho, až se je lidské tělo naučí přijímat. Ve své přirozené koncentraci vytváří kravské mléko po smísení se žaludečními šťávami hroudy tuhého tvarohu. I po rozředění a zahřátí zůstává v dětském žaludku vězet sražená mléčná hmota, což často vede ke všelijakým zažívacím potížím.

V mateřském mléce se sraženiny tvoří také, ale vzhledem k vhodnějšímu poměru bílkovin jsou měkké a jemné, téměř tekuté. Žaludek kojeného dítěte se proto vyprazdňuje rychleji a snáze. Kojené dítě chce jíst častěji, obvykle jednou za dvě až tři hodiny. Časté kojení také napomáhá tvorbě mléka.

Bílkovina v lidském mléce je snadno rozpustný a stravitelný laktalbumin, zatímco kravské mléko obsahuje především kasein, který je v trávicím traktu takřka nerozpustný. Mateřské mléko obsahuje značné množství esenciálních mastných kyselin, které se vstřebávají a využívají ve své původní podobě. Zvláště mlezivo je na ně bohaté.

Mateřskou bílkovinu využívá kojenec téměř na sto procent, jen minimum se z těla vyloučí. Zato kravská bílkovina se využívá jen zhruba z 50%; druhá polovina je zčásti bez užitku odvedena stolicí a zčásti strávena, ovšem buňky pro ni nenajdou využití a odplaví ji do moči. Proto také nekojené děti musejí dostávat mnohem větší objem mléka, aby naplnily svou potřeba využitelné bílkoviny.

Vylučování zbytečných bílkovin a minerálních solí zatěžuje ledviny, které u takto malých dětí ještě nejsou zcela vyvinuté. Děti na kravském mléce potřebují ještě další vodu – nejen pro metabolismus, ale také pro ledviny, aby mohly vyplavit přebytečné soli a bílkoviny. Kojené děti mají dostatek vody pro metabolismus v mateřském mléce a žádnou navíc pít nemusejí.

• Tuky: Mateřské mléko má zhruba stejně tuků jako neředěné kravské, nicméně mnohem menší část v něm tvoří nasycené tuky, a je proto snadněji stravitelné. Dlouhodobý přebytek nasycených tuků ve stravě bývá spojován s řadou nemocí, zejména srdečních, a také s různými druhy rakoviny.

4) Pevná vazba mezi matkou a dítětem: Kojení vytváří silnou emocionální a fyziologickou vazbu mezi matkou a dítětem. Oba prožívají přirozený pocit jednoty, který pak přetrvává po celý život. Kojené děti si vytvářejí lásku a úctu k matce a kojící ženy prožívají uspokojení z dlouhodobého kontaktu se svým děťátkem. Kojení tak má na oba uklidňující a uvolňující účinek.

5) Rychlé zotavení po porodu: Při kojení se uvolňuje hormon oxytocin, což vede ke smrštění dělohy po porodu. Časté kojení novorozence snižuje u matky riziko nadměrného krvácení a napomáhá, aby děloha nabyla své běžné velikosti rychle a přirozeně.

6) Normální vývoj zubů a čelistí dítěte: Sání z bradavek vede k přirozenějšímu vývoji kojencových zubů, patra a čelistí. Krmení z lahve tento vývoj narušuje a je hlavním faktorem při vzniku problémů s růstem zubů a lícních kostí.

Kojení umožňuje matce odplavit z těla část přebytků ze stravy a pomáhá tak proti hromadění toxických látek zejména v oblasti prsou. To může hrát pozitivní roli jako prevence rakoviny prsu a jiných. Kojení pomáhá ženě i k návratu na normální a zdravou váhu. Část hmotnosti nabyté během těhotenství tvoří zásoby vápníku a dalších živin pro pozdější využití při kojení. Pokud žena nekojí, část těchto živin zůstává v těle jen jako zbytečná váha. To se opakuje po každém porodu, po němž se nekojí, a ukládání zásob tohoto typu opět může vést k různým druhům nemocí včetně rakoviny.

Z toho všeho vyplývá, že mateřské mléko je nejdokonalejší možná strava pro lidské mládě. Tak jako matčina výživa v těhotenství, hraje i strava dítěte po porodu klíčovou roli pro jeho pozdější zdraví a štěstí. Mějte vždycky na paměti, že vaše dítě si prožilo ekvivalent miliard let evoluce, po nichž se teprve materializovalo na Zemi jako lidský tvor. Je hodně smutné, když po takové nesmírné cestě rodiče dovolí, aby si jejich dítě vzala do pěstounské péče nějaká kráva nebo dokonce jakási firma na práškovou výživu, místo toho, aby mu zajistili náležitou stravu nutnou pro lidské zdraví a šťastný život.

Z anglického originálu přeložil Honza Jícha. Další pasáže z knihy Michia Kushiho „Macrobiotic Pregnancy and Care of the Newborn“ otiskneme v dalších číslech Zrnění.

Informácie o kurze s manželmi Jíchovými nájdete TU
Knihy od Michia Kushiho
Knihy o makrobiotike