…pokračovanie článku Výklad Majského kalendáře a roku 2012 – 1. časť…
5D je prostor vědomě vyprojektovaný duchovně zralou bytostí, která pochopila všechny dosavadní lekce z minulých rozměrů. Je to rozměr, kam se ona bytost, v případě pochopení, vědomě přesune. V tomto rozměru neexistuje čas tak, jak jej známe ze 3D. Neexistuje tam žádná prodleva mezi vysláním myšlenky a jejím uskutečněním. Neboť díky uvědomění si svých možností, si tam daná bytost tvoří cokoli chce v přítomném okamžiku. A ono se to v tomtéž okamžiku uskuteční. Může si tam v jediném okamžiku projektovat svět podle svých představ, potřeb a přání. Včetně prostředí, druhých lidí, i jejich reakcí na něj samotného. To vše ve stále přítomném okamžiku teď a tady. Pro člověka vnímajícího prozatím ve 3D, je velice těžké, snad i nemožné si to byť jen představit.
Pokusme se to přirovnat k meditaci: Pokud jste v meditaci schopni vizualizace, můžete si ve své představě stvořit naprosto cokoli a nechat to na sebe působit. Můžete vnímat naprosto nové tvary a rozměry, které z naší dimenze neznáte. A to celé si tvoříte pouze svým chtěním, pouze svými pocity. Také by se to dalo přirovnat ke snu: Jistě jste zažili, že se vám v noci něco zdá, připadá vám to samozřejmé a logické a ráno zjistíte, že z našeho pohledu to vůbec logické nebylo, že jste třeba létali i bez křídel a přesto jste vše vnímali, jako by to byla skutečnost. Také jistě ze snů znáte, že se vám v krátké době mezi dvěma ranními zazvoněními budíku, odehraje sen, jehož děj ale jakoby trval třeba týden, měsíc, nebo rok. Tak jste to ve snu vnímali. Přestože zde na zemi mohlo uběhnout maximálně pět minut.
Pokud tedy celá transformace je o tom, přesunout se z dimenze 3D do 5D, jak se tedy dostat přes ono 4D?
Existuje k němu klíč: Úroveň vašeho vědomí v přítomnosti.
Prozatím jen málo lidí je schopno udržet své vědomí alespoň na chvíli čistě v přítomném okamžiku. I když máme chvíli čas sami na sebe, jako bychom tu nebyli. Stále se v myšlenkách zabýváme minulostí nebo budoucností. Kdy naposledy jste byli skutečně v přítomnosti? Pouze teď a tady a radovali se z toho, co je právě nyní, v tuhle vteřinu?
Pokud přítomný okamžik budeme schopni zachytit, budeme-li schopni sami sebe si plně uvědomit teď a tady, je možné pak i své vědomí přesunout kamkoli si budeme přát.
Přesunout vědomí není nic těžkého. Však vy jej stále přesouváte do minulosti nebo budoucnosti! Vědomě zde, jste jen málokdy.
Jak ovšem trefit do 5D? Vraťme se opět k Majskému kalendáři: Již jsem se zmínila o několika branách vycházejících z jednotlivých kružnic. Najdeme tam tedy v první řadě nejvýraznější 4 brány přímé: Těmi projdou bytosti, které onen princip sami včas pochopí, budou schopny tedy bez pomoci kdykoli projít sami. Ovšem úkolem většiny těchto bytostí bude, pomoci převést ty, kteří toho sami a bez pomoci, schopni nebudou. O jednu kružnici v rozměru 4D níže, je možné nalézt 4 brány nepřímé: tudy budou schopni projít ti, kterým někdo vysvětlí, jak. Poté to dokáží sami. A v nejnižší 4D kružnici, nacházíme 8 bran zprostředkovaných: Tyto brány jsou v Majském kalendáři znázorněny symbolem královské koruny. Neboť tímto prostorem budou vyšší bytosti (proto ona korunka), převádět ty, kteří to sami nezvládnou. Zde bude největší provoz. Proto je také dvojnásobný počet těchto bran.
V dnešní době začíná objevovat své poslání mnoho těch, jejichž úkolem je být v daný okamžik převaděčem. Vnímají, jako by se na ně najednou silně zvyšoval tlak „shora“. Jejich vyšší pomocníci a průvodci jim posílají mnoho informací, nebo je zdánlivě „iracionálně“ posílají tam, kde tyto informace dostávají. Všimla jsem si, že mají v tuto chvíli velice podobné zkušenosti: Ač většinou jsou v meditacích zběhlí a dříve jim nedělalo problém se z meditace z jakékoli úrovně vracet, dělá jim cesta zpátky najednou stále větší problém. Je běžné, že se jim i nečekaně přihodí, že je cosi jakoby „vystřelí“ do nějaké velice vysoké vibrační úrovně a oni se pak třeba i několik dní marně snaží opět spolehlivě uzemnit a vrátit se zpátky do této naší současné úrovně. I to pro ně může být motivace, aby pátrali po informacích. Mají také z celého takového výletu obvykle všichni stejné pocity: Je to tam nádherné a v podstatě by se jim ani zpět vracet nechtělo, ale cítí, že ještě se vrátit prostě musí, že ještě není čas. Že ještě tady vše není hotovo. Snaží se tedy silou vůle dostat zpět dolů, ovšem je to velice těžké, neboť v rovině, ve které se ocitají, jakoby byli součástí všeho. Oni jsou vše a vše je jimi. A je jen velice složité najednou v tomto vnímání, najít jakýkoli záchytný bod, díky kterému by se dalo orientovat a nasměrovat se zpět dolů. Pokud nyní procházíte podobnými zkušenostmi a v této části povídání jste se „našli“, pro vás především je určen – Výklad Majského kalendáře a roku 2012 – 3. časť – převadeči. Ovšem i vám ostatním se jisté informace z něj jistě budou v pravou chvíli hodit.
Je zřejmé, že ani Majští tvůrci kalendáře nebyli schopni v době jeho vzniku přesně a konkrétně znázornit, co vlastně představuje rozměr 5D. Ale již vnímali, že se může podle potřeby rozpínat…je složen z jakoby přes sebe přeložených dílků, které v sobě tuto možnost dalšího rozpínání, obsahují. Ale můžete si sami všimnout i v celém kalendáři, že čím více od středu, tím méně je konkrétní, jako by směrem od středu ven, přecházel z jednotlivostí stále více k celku, k chápání širších souvislostí ze stále většího a většího nadhledu.
Navíc je třeba si uvědomit, že tím, že celá pyramida se stala v podobě Majského kalendáře plackou, také najednou ukazuje, že i když se ocitneme v rozměru 5D, tedy v té nejkrajnější kružnici, stále obsahujeme i všechny ostatní rozměry. Neboť zůstávají uvnitř. Stále jsou tedy v nás přítomny. Ostatní rozměry tedy nezmizí, jen naše vědomí v přítomnosti se přesunulo o jeden rozměr dál. Pro vaši představu, jak je to s tím vědomím: Přirovnala bych to třeba k tomu, když jdete do regrese. V ten okamžik vnímáte, jako byste svým vědomím byli přítomni v naprosto jiném životě. Tam něco prožijete, a pokud se vám tam například podaří dokonce pochopit to, co se vám stalo, prožít to tam i s emocemi a zbavit tak se nějakého traumatu, které jste si dodnes odtamtud táhli, zmizí ten problém i ve všech následujících životech po životě, kde jste si trauma způsobili. Takže si tak dokonce můžete ovlivnit i svou budoucnost, protože ani v dalších životech se už tohle trauma opakovat nebude. Neboť je jednou pro vždy vyřešeno. Je tedy možné z vyšší úrovně vědomí, ovlivnit i ony nižší úrovně. Přestože naše vědomí přítomnosti se již fakticky vyskytuje jinde.
Všimněte si na Majském kalendáři ještě jedné zajímavosti: V jeho docela spodní části můžeme vnímat dvě na sebe hledící hlavy jakýchsi čertů či ďáblů. Představují tu černou stranu nebo temnotu, chcete-li. A dokonce částečně zakrývají některé z průchodů do 5D. Což má jistě také svůj význam. Naopak v nejhořejší části kalendáře pak najdeme znak jakéhosi lotosového květu, který představuje opak. Tedy bílou barvu, světlo. Umístění těchto dvou polarit v kalendáři vyjadřuje také jejich směr: Nahoře a dole. A všimněte si, že z rozměru 3D do 5D, vedou oba směry! Směr nahoru i směr dolů! Takže naše vnímání černého nebo chcete-li temného tak, jako něčeho špatného, co by mělo zmizet, je chybné. Právě tyhle dvě strany dávají celému obrazu rovnováhu. Jedna bez druhé by nemohla samostatně existovat. A jako potvrzení, se k dovršení všeho obě tyhle polarity scházejí v jediné, a to té poslední kružnici, tedy v rozměru 5D. Až tam nakonec stojí v naprostém souladu v jednotě, aniž by si jakkoli konkurovaly, posuzovaly jedna druhou, nebo si překážely. Tam je teprve možné vnímat obě strany současně jako harmonickou součást všeobsahujícího člověka.
Tolik k Majskému kalendáři. Možná si ale tohle celé stále nedovedete představit v praxi. Je už jasné, co nám tím Majové chtěli sdělit, ale co se tedy v tom roce 2012 konkrétně odehraje? Je třeba se něčeho bát? Budou katastrofy, budeme muset trpět, jak slyšíme ze všech stran? A co když to nezvládnu? Co když to nedokážu vysvětlit svým dětem?
Co se tedy stane v roce 2012?Stane se to, co nikdo nečeká: Nestane se vůbec nic. Tedy alespoň pro vnímání běžného člověka, který zde, v rovině 3D zůstane. Dál zde bude žít stejný život, dál zde bude mít všechno, co k němu potřebuje, dál zde budou přítomni i všichni lidé, které zná a má rád. Neboť jeho projekce světa a života, jaké je v tuto chvíli schopen, se nezmění.
Pouze ti, kteří dojdou k tomu, že v rovině 3D už nasbírali všechny potřebné zkušenosti, přesunou své vědomí do nového světa. A ten si budou projektovat podle svých představ. A to okamžitě. Pokud tam budou potřebovat pro své štěstí například i své děti, jejich projekce je tam zkrátka dodá. Budou tam.
Ti, kteří zůstanou svým vědomím nadále ve 3D, budou si zde dále projektovat i své okolí, tedy třeba i ty, jejichž hlavní vědomí už bude dávno v 5D. Takže pro všechny, kdo tu zůstanou, se z jejich pohledu nezmění vůbec nic.
To skutečně podstatné a důležité se totiž odehrává právě nyní. Rok od roku, týden od týdne pořád víc vnímáme, jako by se to, co označujeme jako „negativní“, začalo rozpínat. Jakoby den ode dne přibývalo katastrof a lidského neštěstí a zla a stále se to stupňovalo. Tento pocit je správný. A to, co se děje, má svůj důvod. Je totiž třeba, aby v co nejkartší době co nejvíce bytostí pochopilo, že mohou odejít jinam. Jak jinak jim dát najevo, že ta možnost je? Lidé si začnou všímat světla, až když je pohltí tma. To je přirozená lidská vlastnost. Ona tma je jim dávána proto, aby měli motivaci a důvod přesunout se tam, kde již díky své úrovni vědomí být mohou. Stačí jen si to uvědomit a použít klíč. Přítomný okamžik. Tvé vnímání přítomnosti tady a teď rozhoduje, kde jsi doma. Jen na tobě je, kam své vědomí umístíš.
Z pohledu 3D bude tento proces procházení branami, probíhat ovšem pouze omezenou dobu. Podle mých informací by to mělo probíhat zhruba od konce léta roku 2011 a brány se definitivně uzavřou asi rok a půl poté. Ovšem největší šance k bezproblémovému odchodu bude do onoho 21.12.2012. Ono datum se stane význačným pouze tím, že oproti očekávání, se neodehraje vůbec nic. Buďte připraveni na to, co se bude dít: Jak se bude tohle datum, blížit, bude se stále více k němu upínat vědomí všech lidí na Zemi. Bude se zvyšovat nervozita, strach, a panika mezi lidmi poroste. Povalí se katastrofické předpovědi ze všech stran. Lidem budou nabízeny všemožné falešné možnosti záchrany a různí samozvaní „spasitelé a proroci“ se budou pokoušet lidstvo nějak obrátit na svou stranu. Tím, že strach a „negativní“ nálady se z lidí budou šířit do okolí, také fyzické projevy Země jako planety, ještě budou gradovat. Přijdou ještě různé katastrofy a nepříjemné události, ale ty budou jen dočasné, aby to umožnilo co nejvíce lidem přesun do nového světa. Celé to vnímám jako bolesti při porodu, které se s každým porodním „stahem“ stupňují. A pak najednou přijde okamžik, kdy nastane skutečně všemi tak očekávaný den: 21.12.2012…..a nic se nestane. A v tu chvíli nastane zkouška ze všech nejtěžší pro všechny, kdo mají všechny předpoklady pro to, do nového světa odejít, ale jejich vědomí se ještě z nějakého důvodu nepřesunulo. Ať už to budou ti, kteří zde ještě mají nutnou práci, jako převaděči a další pracovníci světla, anebo ti, kteří ještě stále váhali. Protože ihned následující den se zvedne obrovská vlna úlevy ale také zároveň zklamání a také výsměchu. Duchovně smýšlející lidé budou mít pocit „zrady“, jejich víra bude podrobena obrovské zkoušce, protože bude mnoho těch, kteří budou říkat: A čemu budete věřit teď? Kde máte ten svůj konec světa? Kde je ten váš nový duchovní svět plný lásky? Žádná změna k lepšímu nenastala! Celou dobu jste si jen něco namlouvali! Bude poukazováno na všechny ty mistry, kteří zde po léta ukazovali lidem cestu lásky a světla a budou nazýváni podvodníky. Budou muset čelit i tomu, že se proti nim budou obracet jejich vlastní žáci. Mnoho lidí docela ztratí svou víru a smysl svého života. A tím si definitivně uzavřou možnost do nového světa vstoupit. Branami už budou procházet jen ti nejsilnější, ti, kteří jsou prosti ega, kteří tomuhle všemu dokáží čelit a neztratí svou víru. A to vše, co se bude dít, budou schopni v rovnováze a s láskou a pokorou přijímat. Jen pomalu budou pak odeznívat všechny ty rány, které budou způsobeny. Planeta Země v rozměru 3D bude ještě chvíli všechny ty proběhlé emoce vstřebávat a ještě chvíli budou probíhat i na ní změny v podobě dalších vln katastrof a neštěstí. Jen lidé, kteří zde svým vědomím zůstanou, si nejspíš již neuvědomí, že to vše způsobili sami nábojem svých myšlenek a vyslaných strachů.
Zatím však v rozměru 5D již mnoho bytostí, užívajících si vědomí přítomnosti, stvoří zcela novou Zemi, kde budou bytosti milující a tvořící v lásce a radosti. O tom ovšem nikdo z rozměru 3D nebude mít ani tušení…
autor: Kateřina Pokorná
zdroj: www.tetakaterina.cz
Knihy s danou tématikou si môžete zakúpiť v našom e-shope