Projevené násilí, nespravedlnost a všechny formy strachu existovaly pouze tehdy, když jsme na ně zaměřovali pozornost.
Když jsme o nich hovořili, mysleli na ně, báli se jich nebo je konali.
Pokud se tážeme co by jsme v této či oné situaci dělali, okamžitě ji vytváříme.
Žijeme-li přítomností tak na přicházející situace reagujeme spontánně čili v nejbližší láskyplné reakci. Strachem z budoucího konání jsme tento strach vytvářeli a živili.
Radostí z budoucích činů a situací jsme tuto radost podmiňovali. Chtěli jsme se radovat až tehdy, když daná situace nastane a tak jsme si stále radost posouvali a oddalovali na děje budoucí.
Pokud neočekáváme tak přání v souladu s naší přirozeností opouštíme. Teprve tehdy mohou k nám přicházet skutečná požehnání, která jsme dosud naším chtíčem a touhou přání blokovali. Jediným a posledním přáním je nemít přání žádné a žít v souladu se vším co přichází, v přítomném tady a teď. Teprve to nás otevírá i vědomě v pocitu naplnění, který jsme předtím hledali mimo sebe skrze přání mysli. Teprve to nám přináší skutečnou bezdůvodnou radost bytí.
Pokud od jakékoliv situace zcela odvrátíme všechny smysly včetně mysli, situace již neexistuje.
Dokážeme-li již odvrátit zrak od vnímaného násilí a zároveň se pohroužit do láskyplného nitra našeho, zmiňované násilí přestalo okamžitě existovat.
Vše se pouze děje a vše pouze je.
Energii a formu tohoto dění vytváříme pouze my.
Láskyplné myšlenky, slova a skutky tvoří láskyplné energie a formy.
Každý je ve své podstatě projevenou láskou a již nastal okamžik rozpomenout se a nezabývat se čímkoliv co ruší pozornost zrozenou v jednotě, pozornost jenž nehodnotí a pouze láskyplně plyne.
Jsme tvůrci osobních skutečností a tím i skutečnosti univerzální.
Proto odpovědností za osobní zaměření myšlenek, slov, skutků a postojů určujeme zaměření a postoj celého vesmíru.
Autor: Pepa Šálek
Zdroj: Živé vědomí
Prednášku o transformácii strachu od Jozefa Šálka si budete môcť vypočuť 27.10.2012 na EZOfeste – Dni zdravia.