Poznatky a zkušenosti a postřehy vitariána po více než třech letech každodenní praxe
1. Úvod
Většina lidí v současné době žije degenerativním způsobem života. Přestože každé lidské tělo je živý organismus, převážná část potravin, které lidé konzumují je neživá. V důsledku toho dnešní lidé ve skutečnosti nežijí, pouze přežívají. Potácejí se mezi zdravotními potížemi, zdravím a nemocemi.
V důsledku degenerativního způsobu stravování se rozvíjejí degenerativní, tzv. civilizační nemoci.
Přestože každé lidské tělo obsahuje cca 80% organické vody, lidé pijí vodu anorganickou. Přestože jsme ve skutečnosti ve své přirozené podstatě frugivorové, tj. plodožravci, většina lidí se stravuje a chová jako by byli masožravci nebo všežravci. To je jeden z mnoha hlubokých omylů, ve kterých jsou lidé současným Systémem trvale udržováni. Ten, koho to zajímá, by se na tomto místě rád zeptal jaký je tedy ten rozdíl mezi degenerativní a regenerativní stravou. Především je třeba říci holou pravdu o degenerativním způsobu stravování. Degenerativní strava je anorganická, neživá, kyselinotvorná, návyková a ve všech důsledcích zdraví škodlivá, protože je náš živý organismus nepřirozená. Co hodnotného poskytuje našemu organismu? Škodlivé tuky, cukry a bílkoviny. Jaké to má důsledky?
Způsobuje systematické poškozování organismu (pomalý rozpad) a urychluje apoptózu (buněčnou smrt). Dále způsobuje leukocytózu (zaplavování organismu bílými krvinkami), což oslabuje imunitní systém (obranyschopnost organismu). Dále způsobuje acidózu (překyselení organismu, narušení jeho acidobazické rovnováhy – pH7,4), toxémii (zaplavování organismu toxickými látkami), hypoxii (nedostatečné buněčné dýchání). A mezi důležité důsledky degenerativní stravy patří také vyprazdňování zásobníků organicky vázaných minerálních látek a stopových prvků.
Naproti tomu regenerativní strava, která je živá, syrová, zásadotvorná nejenže správně a přirozeně vyživuje organismus tím, že mu dodává veškeré biologicky aktivní látky, ale současně organismus posiluje, regeneruje jeho buněčnou tkáň a strukturu, navíc posiluje celý neurovegetativní systém a také imunitní systém (celková obranyschopnost organismu). Regenerativní strava nejenže organismus posiluje, ale navíc poskytuje jistotu, že v našem organismu nikdy nevznikne žádná nemoc.
2. Chuť je past
Lidé jsou otroci tisícerých chutí. Chuť na cokoli. Chuť na sladké, na slané, na smažené, na pečené,na vařené, dušené, na grilované, … Je to přetěžké otroctví. A současný vládnoucí Systém toto otroctví podporuje všemi dostupnými prostředky. Chuť je glorifikována, skloňována ve všech pádech, využívána při všech možných příležitostech, protože je součástí dosahování stále většího zisku.
Chuť je jeden z nejúčinnějších prostředků k ovládání obrovského množství lidí, širokých mas.
Chuť je nejen past. Chuť je zároveň i svěrací kazajkou, železnou obručí. Čím více chutí, tím více svěrací kazajek, tím více obručí. Kdo v sobě nalezne tolik síly, aby se sám vymanil ze svých pastí, aby se vysvobodil ze svých svěracích kazajek, ze svých obručí? Kdo má dostatečně silnou vůli k tomu, aby všechny ty svěrací kazajky a obruče na sobě zpřetrhal? Aby chuť (past) byla ještě více posílena, jsou do průmyslově vyráběných popravin a chemicky „upravovaných“ otravin přidávány tzv. zvýrazňovače chuti. Konkrétně jde mj. především o zdraví poškozující Glutaman sodný (E621) a Aspartam (E951).
3. Město je poušť
Z hlediska zdravé výživy, vitariánské syrové, živé, pro regenerativní způsob života nezbytné stravy město nemá co nabídnout. Až na vzácné vyjímky, kterými jsou farmářské trhy. Město pro degenerativní způsob života nabízí a poskytuje vše. Nepřeberné množství a sortiment všemožných lákadel, které degenerativní způsob života podporují (tepelně upravovaná strava, průmyslově vyráběné popraviny, pochutiny, chemicky „upravované“ otraviny a poživatiny, návykové látky,….). K tomuto účelu jsou v něm vybudována zařízení, které jsou určena k tomu, aby toto poskytovala (závodní jídelny, bufety, restaurace, prodejny rychlého občerstvení, supermarkety, hypermarkety, kluby, diskotéky, …). Pro člověka, který si váží svého života a svého zdraví město je bohapustou pouští. Město je místo, které mu nemá co nabídnout. Ani z hlediska regenerativního způsobu výživy, ani z hlediska zdravotní, potravinové a energetické soběstačnosti a nezávislosti. Současný vládnoucí Systém přece nepotřebuje zdravé, samostatně myslící, soběstačné a nezávislé…
4. Hlad není hlad
Co je to hlad? Pokud komukoli položíte tuto otázku, většina lidí pravděpodobně nebude znát správnou odpověď. Lidé Vám budou tvrdit všechno možné, ale jen málokdo odpoví, že hlad je ve skutečnosti volání těla po nepostradatelných biologicky aktivních látkách. Co to je? To jsou výživové látky, které poskytují tělesným orgánům vše, co potřebují pro svou bezporuchovou činnost. Co tedy tělo vlastně potřebuje? Každá součást našeho těla potřebuje svou výživu, např. mozek a centrální nervová soustava (CNS), tzv. endokrinní žlázy, tj. žlázy s vnitřní sekrecí (např. hypofýza, brzlík, štítná žláza, příštítná tělíska, nadledvinky, …), srdce, oční pozadí, klouby, vazivová tkáň, … A co je míněno tou výživou, těmi biologicky aktivními látkami? Tuky, cukry, bílkoviny? Ale kdeže! Pro každou část našeho organismu je to něco jiného, ale tuky, cukry, bílkoviny to rozhodně nejsou. Co je to tedy? Biologicky aktivní látky (Bal) jsou např. životodárné enzymy a vitamíny, esenciální aminokyseliny, masné polynenasycené kyseliny Omega 3, organicky vázané minerální látky a stopové prvky. A v čem jsou obsažené? V plodech pěstovaných i divoce rostoucích rostlin, v květech, listech, natích a v kořenech léčivých bylin pěstovaných i léčivých bylin rostoucích ve volné přírodě. v klíčených semenech obilí, obilovin a olejnin, v olejnatých suchých skořápkových plodech, v ovoci a zelenině,…
Výběr je ve skutečnosti velmi bohatý a pestrý. Samá radost.
5. Termolabilita Bal
Termolabilita biologicky aktivních látek (Bal). Už jste o tom někdy slyšeli? Že ne? Ono není divu. Jde totiž o jednu z mnoha velmi důležitých informací, týkajících se zdravé, přirozené výživy, které jsou před širokou veřejností zamlčovány. Co je to tedy ta termolabilita? Nízká odolnost vůči teplotě. V případě Bal se jedná o teplotu 40-42 st. Celsia. Jinými slovy, je-li syrová, živá, zásadotvorná organická strava vystavena jakékoli tepelné „úpravě“ (vaření, pečení, smažení, dušení, grilování, flambování,…), tak se z ní stane neživá, anorganická, kyselinotvorná hmota, která je pro organismus bezcenná a navíc jej zatěžuje balastními látkami nebo poškozuje látkami zdraví škodlivými.
6. Vaří nás jako žábu
Víte, jak se vaří žába? Když chcete uvařit žábu a nevíte jak, řeknete si, no co, vhodím ji do hrnce s vařící vodou a bude to. Jenže takhle to nefunguje. Žába, díky pudu sebezáchovy z hrnce s vroucí vodou vyskočí. Ten, kdo na to chce jít chytře, vhodí tuto žábu do hrnce se studenou vodou a pak pomalu, velmi pomalu tuto vodu začne zahřívat. Teplota vody postupně stoupá a to tak, že si toho žába vůbec nevšímá. Neregistruje to, protože její přirozené instinkty jsou oklamány. A když teplota vody v hrnci dosáhne určitého stupně, kdy to už ta žába začíná vnímat a pociťovat, kdy už jí to začíná být nepříjemné, začne se snažit z toho hrnce uniknout, vyskočit, jenže na to nemá dostatek vůle a sil.
Ten, kdo tohle pochopil, bude mít příště více sil, bude mít příště více poznání, prožije méně zklamání.
Pro ty, kteří nevidí mezi žábou a lidmi nevidí žádnou souvislost, přeložím toto podobenství do řeči, která bude srozumitelnější. Tou žábou jsou lidé. Tím hrncem s vodou jsou naše životní podmínky, naše životní prostředí. Vše, co žijeme, pijeme, jíme, dýcháme, prostředí, ve kterém se pohybujeme, vše, co nás obklopuje, naše povinnosti, nároky a požadavky, které jsou na nás neustále kladeny,…
Týká se to všech vnějších vlivů, na které si jen pomyslíte. A co to ta voda, jejíž teplota neustále stoupá? Neustále zhoršující se podmínky pro život. Jakmile teplota vody přestoupí určitou hranici, mez, nastává smrt. Pomalá smrt. A kdo nám vlastně pod tím hrncem zatápí? Hádejte, můžete třikrát a pokaždé se trefíte. Ano, jsou to stále tytéž skupiny, stále titíž, kteří systematicky ovládají tento svět. Ale to už je jiný příběh.
7. Plaveme v oceánu lží
Snad každý z nás byl alespoň jednou u moře a dovede si představit tu bezbřehost, tu nedozírnou dálku. Voda, samá voda. Stejně tak se každý z nás už někdy setkal se lží, manipulací, podvodem, podrazem, obelháním, falší, přetvářkou,… No dobrá, dobrá, řeknete si, To bylo je a bude. Ano, ale…. dovedete si představit, že jsme Tím vším doslova obklopeni? Že To je všudypřítomné? Že s Tím obrazně řečeno vstáváme, jíme, pijeme, dýcháme, že s Tím chodíme spát? Že To denně slyšíme, vidíme, cítíme, živíme, reprodukujeme,… Dovedete si představit, že To je doslova oceán lží? Někdo v něm plave, někdo se v něm topí. Je To tak obludné, že se to zcela vymyká naší představivosti. Přitom To máme všichni denně před očima. Někdo by si řekl, no to přece není možné, snad bychom To poznali, ne?
A co když To je zcela záměrně nastavené jako dlouhodobá záležitost, která přesahuje mnoho a mnoho generací, takže ty současné a nastupující generace už nejsou schopny rozeznat pravdu od lži, skutečnost od iluze, pravdomluvnost od manipulace, upřímnost od falše a přetvářky, čestné jednání od podvodu, podrazu, abychom To odmítali vidět, vnímat, a ba co víc, abychom se Tomu nebránili, nevzpírali? Co nám tedy může pomoci k tomu, abychom nalezli způsob, jak se to naučit rozeznávat?
Je to především návrat k naší Matce Přírodě, k rodným kořenům, k našemu vlastnímu vnitřnímu hlasu a přirozené Mysli. A ještě jednu důležitou věc: Víme pouze to, co nám je dovoleno vědět.
8. Inhibitory růstu semen
Jakákoli semena obilí (pšenice, oves, ječmen, žito), obilovin (pohanka, vojtěška, proso), olejnin (len, dýně, slunečnice, sezam, řepka, podzemnice olejná) a olejnatých skořápkových plodů (mandle, lískové ořechy, vlašské ořechy, para ořechy, bukvice) mají v suchém stavu aktivovány tzv. inhibitory růstu (omezovače). Představte si je jako ruční brzdu. Je-li zatažena, auto se nerozjede. Konzumujeme-li tato semena v suchém stavu, naše tělo na jejich zpracování musí spotřebovávat mj. také trávící enzymy.
Ale když je jíme namočená (alespoň několik hodin předem) nebo ještě lépe – naklíčená, nejenže tělu enzymy neodebírá, ale naopak dodává a spolu s nimi také mnoho pro tělo důležitých látek. Naklíčená semena jsou pro nás, plodožravce přirozeným, nenahraditelným zdrojem zdravé výživy, plné života.
9. Tráví nás jako mravence
Víte, jak se hubí mravenci? Vypadá to jako téma, které sem nepatří? Budete se divit, ale patří.
Koupíte-li si krabičku s jedovatým cukrem nebo gelem, otevřete ji, aby mravenci k němu měli přístup a navíc, aby se uvolnily feromony, které mravence přilákají. Ti si pro ten jedovatý cukr nebo gel chodí v zástupech, přinášejí si to do hnízda, v němž tím krmí larvy, dělnice, královnu i sebe. Co se stane? Hned nic, ale postupně se u všech začnou projevovat různé druhy zdravotních potíží. Zažívací potíže, potíže s látkovou přeměnou (metabolismus), snížení obranyschopnosti organismu (imunita), potíže s rozmnožováním (reprodukce), potíže v interní komunikaci, centrálního nervového systému, poruchy neurovegetativního systému, selhávání funkcí životně důležitých orgánů,… a cca po třech týdnech se celá mravenčí kolonie zhroutí a rozpadne. Hm, to je sice zajímavé, řeknete si, ale jak to souvisí s námi? Více, než byste si byli schopni připustit. Zkuste si představit, že tu krabičku s jedovatým cukrem nebo gelem zvětšíte do velikosti supermarketu, že tím jedovatým cukrem nebo gelem jsou běžně nabízené a prodávané průmyslově vyráběné popraviny a chemicky „upravované“ otraviny a že těmi mravenci jsme my, lidé, kteří si pro ně chodíme (jezdíme) v zástupech (kolonách), naplňujeme jimi své nákupní vozíky, nosíme (vozíme) si je do svých domovů. Tam jimi plníme své chladničky a mrazáky, krmíme jimi sebe a své nic netušící děti a sebe… Následky na sebe nenechávají dlouho čekat. Pomalu, postupně trpíme čím dál tím větším počtem zdravotních potíží, degenerativními nemocemi, tzv. civilizačními chorobami, včetně potíží s imunitou, metabolismem, s plodností,….
Domyslíte si závěrečné dějství tohoto krutého podobenství? Cokoli hubí mravence, hubí i nás.
Jenže mnohem, mnohem pomaleji. Podobnost čistě náhodná? Ani náhodou! Zapamatujme si jednou provždy, že nic není náhoda. Nic z toho, co se děje v tomto Systému, v tomto současném systémovém světě není náhoda. Že by to byl záměr? Plán? Informace o tom, kým je ovládán současný vládnoucí Systém se už staly veřejným tajemstvím a také to, jak vypadají plány na democidu, na tzv. depopulaci planety. Kdo na své otázky hledá odpovědi, najde je. Jak praví jedno moudré přísloví: “Můžeš přivést koně k řece, ale napít se už musí sám“.
10. Bylinky nejsou samospasitelné
Je velmi rozšířeným jevem, že si spousta lidí o léčivých bylinkách myslí, že jsou samospasitelné.
Že se mohou ke svému tělu chovat, jak se jim zlíbí a když začnou trpět nějakými zdravotními potížemi, zkrátka když onemocní, tak stačí využít magicky léčivé moci bylin a vše bude zase v pořádku. Tak to je bohužel hluboký omyl, který vede do začarovaného kruhu. Do nikdy nekončícího cyklu nemoc-léčba-nemoc. Léčivé bylinky, ať jsou sebelepší, mohou pomoci, ale jedná se pouze o odstraňování následků. Příčina nemoci tím zůstává nezasažena, neodstraněna, protože příčina nemoci je obvykle v podvýživě, ve špatné životosprávě. Příčina všech tzv. civilizačních nemocí spočívá v degenerativním způsobu stravování, v konzumaci tepelně upravované stravy, průmyslově vyráběných popravin a chemicky „upravovaných“ otravin, anorganické vody,…
Léčit nemoc je totéž jako začít kopat studnu, když dostanete žízeň. Představte si loďku, která má podlaze díru. A máte pouze dvě možnosti. Buď neustále vylévat vodu, která do loďky nateče (dočasné odstraňování následků) nebo tu díru ucpat a tak jednou provždy zamezit natékání vody do loďky (trvalé odstranění příčiny). To je tajemství prevence. Předcházet nemocem lze teprve tehdy, odstraníme-li ze své životosprávy jejich skutečnou příčinu. Proto každý, kdo má vážný zájem převzít odpovědnost za své vlastní zdraví, každý takový člověk by se měl nejprve seznámit se zdravotními riziky života v současném Systému a postupně omezovat jejich negativní vliv na své tělo i mysl.
11. Tepelně upravovaná strava je droga
Jedním z důsledků užívání drog je kromě zdraví škodlivých účinků také vytváření závislosti.
Je to možná těžko uvěřitelné, ale tepelně „upravovaná“ strava (Tus) má účinky jako tvrdá droga.
Kdo nevěří tomu, jak tvrdá je, má možnost si to ověřit. Nejlépe sám na sobě. Jako já. Předlouhé, nekonečné odvykací období. Čtyři měsíce jsem si odvykal od této drogy. Po překonání tohoto obtížného období se pomalu stávalo lehčím odolat voňavým svodům Tus. Všechny ty laskominy, řízečky, karbanátky, placičky, bábovky, koláče, buchty, dorty,…Nyní, po více než třech letech mne to všechno už nechává chladným nebo se tomu jenom směju. A když dostanu otázku od někoho, kdo to ještě neví, „Ty to máš snad zakázaný?“ odpovídám, „Ne, já nemám nic zakázaný, jen se vždycky zeptám, zda to je pro mé tělo přirozené. Není-li, tak proč bych to měl jíst?“ Co je na tom všem nejhorší? Nejen ta nepřirozenost, škodlivost Tus, ale s každým soustem roste zase chuť, ta závislost a to je zároveň i past. Neodpustím si ještě dvě poznámky. Ze všech možných způsobů tepelných úprav není nic horšího než radiační trouba. Známá pod nevinným názvem mikrovlnka.
Když už si člověk občas vezme něco tepelně upraveného, tak by měl vědět, že není důležité, co jíte apijete občas, někdy, vyjímečně, ale to, co jíte a pijete, každý den. Od rána do večera.A pro ty, kteří si Tus nemohou odpustit, je tu rada pro zmírnění negativních důsledků její konzumace: Když Tus, tak se syrovou kořenovou nebo listovou zeleninou, případně ovocem. A tím vždy začít.
12. Nejsme masožravci ani všežravci
Lidé nejsou ani masožravci, ani všežravci. Je to jen jeden z mnoha všeobecně rozšířených omylů, mýtů a manipulací. Lidé jsou ve skutečnosti plodožravci (frugivorové). To je naše přirozenost.
K tomu máme přizpůsobené všechny části našeho těla, všechny orgány, kousací a rozmělňovací ústrojí, trávící šťávy, enzymy, látkovou přeměnu, zažívací ústrojí, střevní trakt,… Máme snad v ústech tesáky jako masožravé divoké šelmy? Máme snad dva žaludky jako býložravci? Nejpřirozenější výživou pro naše tělo jsou plody naší matky Přírody. Ovoce a zelenina. Plody pěstovaných rostlin nebo plody divoce rostoucích rostlin a nejen to, ale i květy, listy, natě, kořeny kulturních, pěstovaných léčivých bylin i léčivých bylin rostoucích ve volné přírodě. Dále to jsou velmi důležitá semena obilí, obilovin a olejnin a také olejnaté skořápkové plody (ořechy). Výběr je opravdu velmi pestrý. Ovšem předpokládá to určitý stupeň botanických znalostí a těsný vztah k naší matce Přírodě. Pro ty, kteří si maso nemohou odpustit je tu rada pro zmírnění negativních důsledků konzumace masa: Když maso, tak jen se syrovou kořenovou nebo listovou zeleninou. A tou zeleninou vždy začít.
13. Systém zdravotních hodnot
Je spousta lidí, kteří si pod pojmem zdravotní hodnota nedovedou představit vůbec nic. Anebo jen mlhavě tuší, co by to tak mohlo být. A mluvit přímo o Systému zdravotních hodnot? No to už by bylo vážně příliš. No vidíte a přitom lze s jistotou potvrdit, že systém zdravotních hodnot má přímý vliv nejen na naše tělesné a duševní zdraví, ale na kvalitu i délku našeho života.
Je-li současný Systém zdravotních hodnot (Szh) postaven apriori na veskrze špatných, zlovolných základech, nekalých nebo dokonce zlých, ziskuchtivých úmyslech, záměrech a plánech, představuje pro nás celý komplex zdravotních rizik, kterým jsme trvale a systematicky vystavováni. Míra, úroveň a rozsah těchto zdravotních rizik spolurozhodují mj. také o kvalitě obranyschopnosti našeho organismu, o kvalitě naší výživy a v konečném důsledku o kvalitě našeho zdraví i naší vitality.
Založíme-li si však svůj vlastní Szh na pozitivních, všeobecně prospěšných hodnotách, výsledkem nemůže být nic, co by nám mohlo ubližovat nebo poškozovat nás a naše zdraví. A nejen to.
Navíc to zvyšuje pravděpodobnost našeho přežití v případě výskytu obtížných životních podmínek. Pro snazší rozpoznání základů, na nichž je postaven Szh současného, vládnoucího, všudypřítomného Systému (Matrixu), je vhodné vytvořit si přehlednou tabulku pro porovnávání jednotlivých hodnot mezi sebou. Na jedné straně (vpravo) jsou uvedeny ty hodnoty, které současný Systém propaguje, proklamuje, protěžuje, doporučuje, vychvaluje, upřednostňuje a glorifikuje. Na straně druhé (vlevo) je seznam hodnot, které jsou naopak opomíjeny, zamlčovány nebo přímo zatajovány současným Systémem. Jsou tam také hodnoty, jejichž význam jím je zlehčován, snižován, zesměšňován anebo přímo hanoben. Ano, není snadné vytvořit si takovou pomůcku, ale když tomu člověk poctivě věnuje svou pozornost, když tyto hodnoty vyjádří ve správných pojmech, výsledek je více než překvapivý.
Implozivní energie………………………………Explozivní energie
Soběstačnost, nezávislost…………………………….. Spotřebitelství, konzum, nakupování
Regenerativní životospráva……………………………… Degenerativní životospráva
Trvalé (zářící) zdraví……………………………….Degenerativní, civilizační choroby
Živá, syrová strava………………………………Tepelně upravované potraviny
Domácí rostlinné výpěstky……………………………….Průmyslově vyráběné popraviny
Přírodní konzervace plodů………………………………..Chemicky upravované otraviny
Čistá pramenitá voda……………………………….Balená, chemicky upravovaná voda
Organická voda……………………………….Anorganická voda
Přírodní šťávy……………………………… Chemicky dochucované nápoje
Zásadotvorné potraviny……………………………….Kyselinotvorné potraviny
Naturopatická medicína……………………………….Alopatická medicína
Léčivé rostliny z přírody………………………………Synteticky vyráběná léčiva
Kauzální (příčinná) léčba………………………………Symptomatická (příznaková) léčba
Imunitní systém organismu………………………………Vakcinace (systém očkování)
Adaptogenní rostliny………………………………Návykové látky (alkohol, kouření, drogy)
Biogenní stimulátory………………………………Živočišné kmenové buňky
Čím více pojmů, které vystihují Szh (negativa vs. pozitiva), tím přesnější je výsledný obraz toho, co nyní existuje a toho, co funguje jako jeho silná přírodní protiváha. Aplikace pozitivního Szh zvyšuje nejen pravděpodobnost přežití, ale i dosažení trvalého (zářícího) zdraví, stavu bez nemocí a zdravotních potíží. A navíc zvyšuje také pravděpodobnost dosažení stavu zdravotní a potravinové soběstačnosti a nezávislosti. A to není právě málo. Totiž čím vyšší míra soběstačnosti a nezávislosti jednotlivce(ů) na současném vládnoucím, zlovolném a zločinném Systému, tím vyšší je jeho (jejich) šance na dosažení zářícího (trvalého) zdraví a na radostné prožití života, který ještě zbývá.
14. Už nikdy žádná nemoc
Dovedete si to vůbec představit? Žijeme v době, kdy nám vědci tvrdí, jak úporně se snaží najít léky na ty nejstrašnější nemoci na světě, které sužují lidstvo. Žijeme v době, kdy se oficiální alopatická medicína holedbá svými úžasnými pokroky při symptomatickém léčení různých zdravotní potíží,…a přesto počet nemocných lidí stále stoupá a stále se objevují nové a nové druhy chorob, tzv. civilizačních nemocí (kardiovaskulární, cévní, střevní ;, plicní, mozkové …)
Takže, když říkám: „Už nikdy žádná nemoc“, možná to některým lidem bude připadat jako holý nesmysl, jako bohapustý blábol a nesmyslná utopie.
Ale přesto je to skutečně možné. Pro ty z Vás, kteří jste zvídavější, než ostatní, pro Vás, které opravdu zajímá, jak toho lze dosáhnout existuje odpověď.
Tady a teď.
Poskytujeme-li našemu organismu pravidelný přísun nápojů, které jsou organické, tj. které jsou rostlinného původu, dodáváme mu tím všechny potřebné biologicky aktivní látky. Tyto látky jsou v těchto organických nápojích v dokonalé harmonii, v dokonale vyváženém stavu. Co to znamená? Nakolik je to pro náš organismus prospěšné? Počkat! Slyšíte to? Organická voda pro náš organismus! Svůj k svému. Neříkáme anorganická voda pro náš organismus a přesto drtivá většina lidí pije vodu anorganickou. Proč? Možná proto, že to lidem ještě nikdo nevysvětlil? Ale kam se poděl zdravý selský rozum? Ale jděte, dělají to tak všichni, tak to je asi správné, ne? Bohužel nikoli. Anorganické soli minerálních látek vytlačují z buněk organickou vodu a naše těla postupně tuhnou, protože se mj. snižuje ona původní pružnost buněk. Ovšem v případě příjmu organické vody, organických nápojů je v těle podporován stav dokonalé buněčné rovnováhy (homeostázy), stav dokonalé acidobazické rovnováhy, hormonální rov nováhy, stav dokonalé vyváženosti obsahu organicky vázaných minerálních látek a stopových prvků, esenciálních (pro tělo nepostradatelných) aminokyselin, enzymů a vitamínů. To je pro naše tělo radost sama. A za takových okolností, kdy v těle mohou bez problémů probíhat regenerativní procesy, kdy po všech energetických cestách těla mohou proudit tělesné šťávy, krev, kyslík, všechny živiny potřebné pro výživu všech orgánů a částí těla, taka za takových radostných okolností by mělo hrozit nějaké riziko vzniku nemoci? Pokud ano, tak mi, prosím vysvětlete proč! Z  ;jakého důvodu?!
Zkrátka za takových okolností není ŽÁDNÝ, opakuji, žádný důvod ke vzniku jakékoli nemoci. Celé to lze připodobnit ke stroji, o který je trvale a dokonale postaráno. Je stále dobře promazáván, čištěn, jeho jednotlivé funkční celky nejsou zbytečně přetěžovány, Je pro něj zajištěn dokonalý servis, včetně pravidelných servisních prohlídek,…Je zde nějaký vážný důvod ke vzniku nějaké poruchy? Samozřejmě, že ne! A nabízí se zde ještě jedno pěkné přirovnání.
Představte si zářící (trvalé) zdraví jako střed desky kruhového stolu a nemoc jako prostor mimo jeho okraj. Většina lidí v současné době v důsledku degenerativního způsobu stravování se pohybuje na okraji tohoto pomyslného stolu, a co chvíli z něho „upadne“ do nemoci. Ale ti, kteří v sobě naleznou dostatek odvahy ke změně, k převzetí odpovědnosti za své vlastní zdraví a také dostatek pevné vůle k dosažení stavu trvalého (zářícího) zdraví, tak právě tito lidé se dostanou až ke středu onoho pomyslného stolu. A teprve v tomto středu budou mít 100% jistotu, že žádná, opakuji, žádná nemoc je už nikdy nebude zužovat ani obtěžovat.
15. To nejlepší je zadarmo
Copak to je, to nejlepší? Odpověď je naštěstí velmi prostá: Vše, co je pro nás přirozené. Vše, co nám nabízí a poskytuje naše Matka Příroda. Vše, co si můžeme sami nasbírat nebo natrhat ve volné přírodě, v lese, na palouku, na louce, u řeky, u potoka, vypěstovat na poli, v sadu, na zahradních záhonech, Ve skleníku anebo v květináči doma za oknem. Ano, právě to je pro nás to nejlepší.
Současný Systém je záměrně nastaven tak, že je v něm všechno, všecičko za peníze. Lidem, kteří jsou na tomto Systému přespříliš závislý, se může jevit výše popsaný způsob získávání výživných látek nepochopitelný, ale přesto je tomu skutečně tak. Mohu to potvrdit ze svých vlastních, osobních zkušeností. Mám na to dokonce zrýmovanou průpovídku:
„Když se mě někdo zeptá, co dělám vždycky časně zrána, odpovím: „Vedu prostinký život vitariána. Proběhnu louku, sad i zahradu, najím se královsky a přitom nekradu.
Jako zvíře, v dobré víře, žiju život bez halíře a to platí v plné míře.“
16. Fyziologická váha
Kdo z lidí tuší, co je to fyziologická váha? Spíše co je to obezita. V důsledku šířícího se stavu podvýživy obyvatelstva se čím dál tím více lidí zabývá spíše vlastní nadváhou a dlouhodobě s ní bojují. Hlídají si každé to kilo navíc a radují se z každého kila, které se jim podaří shodit. Málokdo je schopen se zamyslet nad skutečnými příčinami neustále rostoucí nadváhy a ještě méně lidí je schopno tyto příčiny odhalit a podle toho změnit svou životosprávu. Také jsem se potýkal před několika lety se
stejným problémem. Při svých 177 cm jsem dosáhl 89 kg a má nadváha i nadále rostla. Jenže mnohem horší bylo to, že jsem musel čelit stále více se zhoršujícímu zdravotnímu stavu. Dosáhlo to už takového stavu, kdy neminul ani den, aby mne něco nesužovalo. Ani den bez bolesti! Migrény, bolesti krční páteře, bederních částí zad, bolesti v kyčlích, v kolenech, v kotnících, ramenech, v loktech,
ve svalech, ve svalových úponech, k tomu žaludeční potíže, zhoršování sluchu, zraku i paměti, …
Cítil jsem se stále unavenější a vyčerpanější. Zkoušel jsem různé rady od různých lidí, ale můj stav se nelepšil. Byly chvíle, kdy už jsem myslel na smrt (nikoli na sebevraždu), na riziko srdeční nebo mozkové příhody. Obával jsem se také rakoviny tlustého střeva. A vážných obav přibývalo. Nechtěl jsem se s tím nikomu svěřovat, protože jsem nevěřil tomu, že by mi byl někdo schopen pomoci.
O lítost nebo soucit jsem nestál, ale jak se dostat z této neustále se zhoršující svízelné situace, to jsem nevěděl. A nyní střih v čase. Poté, co jsem se stal vitariánem, můj zdravotní stav se začal postupně zlepšovat. A nejen to. Mé tělo si našlo svou vlastní, přirozenou, fyziologickou rovnováhu a také i váhu (výška (cm) – 100 = fyziologická váha (kg)). Převzal jsem odpovědnost za své vlastní zdraví a začal jsem poskytovat svému tělu přirozenou, tj. živou stravu a ono se mi královsky odměnilo. Nyní se tiše raduji z každého dne, protože mne už netrápí vůbec žádné zdravotní potíže, ani žádná bolest.
A jsem si jist, že mne už nikdy nebude trápit žádná nemoc. A to je ta odměna všech odměn.
17. Přirozená mysl
Už poměrně dost dlouho trvá proces odloučení, odcizení se naší matce Přírodě. Většina lidí už ani neví, co přirozené je a co ne. Např. znalost léčivých bylin v minulosti patřila k nejzákladnějším znalostem každého člověka. Dnes už je umějí rozeznávat pouze botanici, biologové a přírodovědci.
V průběhu několika desítek let, kdy jsem žil degenerativním způsobem života se moje přirozená Mysl dítěte postupně změnila v nepřirozenou. Tento proces byl sice pomalý, ale bohužel s trvalými následky. V důsledku příjmu stravy chudé na biologicky aktivní látky mé tělo trpělo mj. i tím, že mělo dlouhodobě vyčerpané zásobníky organicky vázaných minerálních látek a stopových prvků, což se projevovalo na mých psychických stavech. Připočítáme-li k tomu příjem stravy s výraznou převahou tepelně upravované stravy a živočišných bílkovin nelze se divit tomu, že se to negativně projevovalo také v animálních (živočišných), impulzivních a pudových způsobech chování a jednání.Málokdo si dovede představit, jak nesmírně mi to komplikovalo život v kontaktu s ostatními lidmi. Neříká se mi to lehce, ale mám-li být k sobě upřímný, musím si umět přiznat i tyto nepříjemné skutečnosti: trvale neklidná mysl, neustálý zápas se sebou samým i s okolím, stavy velmi obtížné koncentrace mysli, stavy trvalého napětí, nervozity, nadměrné ostražitosti, podezíravosti, podrážděnosti, výbušnosti, které mnohdy přerůstaly v nepříčetné agresivní reakce na sebemenší podněty.
Velmi dobře se pamatuji na období, kdy jsem se dokonce cítil jako nášlapná nebo nástražná mina. Jen explodovat…. Jistě to znáte. Na moře se ve válečných dobách vypouštěly kulovité miny s dlouhými ostny jako čidly doteku nebo nárazu. Když o ni loď škrtla, mina vybuchla… Ano, dokonce až do takového psychického stavu jsem se dostal, kdy jsem si přál, aby do mě někdo vrazil a já ho za to mohl zmlátit…A nyní opět střih a otázka: „Byl jsem to Já? Nebo nebyl?“ Jak bych to mohl být Já? Několik desítek let života s negativně změněným stavem vědomí přece nemůže nezanechat následky. Se svým skutečným Já jsem se setkal, až když jsem se stal vitariánem. Bylo to pro mne velké překvapení, protože jsem sice věděl, že vitariánská, regenerativní životospráva přináší fyzické zdraví, ale to, že přináší také zdraví duševní, o tom jsem skutečně neměl ani tušení. O to větší překvapení to pro mne bylo. Ale bylo to překvapení velmi příjemné. Jako když se po mnoha letech odloučení setkáte se svým nejlepším přítelem. Teprve tehdy, s příjmem přirozené stravy, se ke mně vrátila zpět má klidná, vyrovnaná a přátelská povaha, má přirozená Mysl. Teprve tehdy se mi vrátila zpět má dávná schopnost jemného vnímání, schopnost naslouchat mé intuici, mému vnitřnímu hlasu, schopnost naslouchat hlasu mé přirozenosti, mého srdce. Člověk může být skutečně sám sebou, ve své nejpřirozenější podobě pouze za předpokladu příjmu přirozené stravy, která mu poskytuje všechny nepostradatelné, nenahraditelné, nezbytně nutné biologicky aktivní látky.
18. Méně je více
Někomu by se mohlo zdát, že to je oxymóron (protimluv), ale není tomu tak. Když si představíte, jak velké množství jídla denně, týdně, měsíčně spotřebuje člověk, jenž vede tzv. „normální“ způsob života a porovnáte-li to s tím minimem, které potřebuje ke svému životu vitarián, neubráníte se údivu. Zvláště, kdyby se to všechno soustředilo vedle sebe, aby ten rozdíl byl ještě názornější. Podle mých skromných odhadů, které vycházejí z mých osobních každodenních, více než tříletých zkušeností se objemové a váhové množství živé, organické, syrové stravy vitariána rovná cca 15-20% objemového a váhového množství mrtvé, anorganické, tepelně upravované stravy, průmyslově vyráběných popravin a chemicky „upravovaných“ otravin. Porovnáme-li tyto dva zcela odlišné přístupy k životosprávě, získáváme naprosto zjevné, výrazné rozdíly. První přístup k životosprávě představuje regenerativní způsob stravování, kdy přirozené jídlo je lékem a lék je jídlem. Navíc většina zdrojů výživy vitariána je buď velmi levná nebo dokonce zcela zadarmo. Druhý přístup k životosprávě představuje degenerativní způsob stravování, kdy konzumované jídlo je pro organismus nepřirozené a nejen to. Nejenže neobsahuje dostatek výživových, biologicky aktivních látek, ale naopak zatěžuje organismus značným množstvím látek balastních a zdraví škodlivých. Tyto látky náš organismus nejen zatěžují , ale i poškozují, způsobují acidózu, toxémii, hypoxii, vyprazdňují zásobníky organicky vázaných minerálů a stopových prvků a vyvolávají celou škálu zdravotních potíží a degenerativních onemocnění.
19. Závěr
Někdo by nyní, na závěr, očekával nějaká veliká moudra, ponaučení a přikázání. Ale není tomu tak. Namísto toho nabízím několik praktických tipů a rad pro ty, které toto skromné vyprávění zaujalo.
-Soustřeďte se na to, co neslyšíte a nevidíte. Na to, co kolem Vás není slyšet ani vidět. Trochu Vám napovím. Slyšeli jste někdy o tom, že jídlo je všude kolem nás? Viděli jste snad někdy billboardy, které by propagovaly chlorofyl, fytoterapii nebo listy divoce rostoucích rostlin? Propaguje tento současný Systém hodnoty, které jsou uvedeny na levé straně tabulky v kapitole Systém zdravotních hodnot? Viděli jste snad někdy reklamu, která by propagovala rostlinné (chytré) uhlí, které je v protikladu k živočišnému uhlí? Nebo jste snad viděli v televizi něco o zázračné pitné březové vodě? O zázračných humolitových peploidech, které jsou obsaženy v pitné rašelině? O tom, že destilovaná voda je nejen pitná, ale že ji lze využít jako nástroj pro výluh z léčivých bylin? Četli jste snad někdy v novinách o tom, jak prospěšný je pro člověka výluh z dřevěného popela? Slyšeli jste snad někdy v médiích o vynikajících léčivých rostlinách, které fungují jako adaptogeny a harmonizátory? O tom, že si každý z nás doma vyrobit biogenní stimulátory, které mají účinky jako kmenové buňky? O velmi účinných léčivých látkách jako jsou např. pycnogenol, astaxantin, zeaxantin, gibelerin, super-oxid dismutáza, glutation-izo-vitexin? Rozhodně od tohoto současného Systému nečekejte, že Vás podpoří ve Vaší snaze být zdraví, soběstační a nezávislí. Dokud nepřevezmete odpovědnost za svoje zdraví do svých vlastních rukou, nikdo to za Vás neudělá.
-Zdraví nebo nemoc. Vše je v naší hlavě. Jak je to možné? Dokud si to člověk v té své hlavičce nesrovná a bude žít i nadále degenerativním způsobem života, může očekávat pouze negativa.
A naopak :- )
-Živou, rostlinnou, organickou vodu si můžete sami snadno vyrobit doma. Odšťavníte-li nať, listy, květy jakékoli léčivé, divoce rostoucí nebo na zahrádce pěstované léčivé byliny získáte šťávu a drť.
Šťávu smícháte s pramenitou vodou a můžete ji pít ihned. Drť zalijete vodou (nejlépe destilovanou vodou) a necháte několik hodin louhovat v chladničce nebo ve studené místnosti. Potom tu drť scedíte a tímto způsobem získaná organická voda, tzv.“ druhák“ je připravena k pití.
-Máte-li doma zkrystalizovaný med, lze si z něj snadno vyrobit medovou vodu. Zalijete jej studenou nebo vlažnou vodou a necháte ji působit. Po několika hodinách zamícháte, odlijete do skleničky a vodu do sklenice s medem opět doplníte.
-Vyrábíte-li si každý rok na podzim jablečný mošt, nenechávejte ho tepelně upravovat. Čerstvý jej naplňte do PET lahví tak, aby hladina byla od hrdla cca 5 cm, uzavřete víčkem a uložte do pultového mrazáku. Mražení je nejšetrnější způsob konzervace čerstvých potravin i nápojů. V případě, že jej budete chtít vypít, s předstihem několika hodin jej vyjměte z mrazáku a nechte rozmrznout v teplé místnosti. V případě, že budete chtít urychlit jeho rozmrzání teplou nebo dokonce horkou vodou, riskujete uvolňování zdraví škodlivých ftalátů a bisfenolu A z obalu PET lahve do obsahu moštu.
Každá semena (obilná, obilninová, olejnatá,..), která se člověk chystá konzumovat, musí být několik hodin předem namočená nebo ještě lépe naklíčená. A ještě jeden tip. Namočíte-li vyloupané vlašské ořechy do vody, tak až je spotřebujete, ten výluh z nich nevylévejte. je léčivý. Přidejte si ho třeba do jablečného moštu.
Stát se vitariánem je obtížné, ale být jím je už vcelku zábavné. Někdy to je trochu dobrodružství.
Zvlášť když experimentujete, objevujete nepoznané, ale to je vždycky tak, jdete-li neprobádanou cestou.Stát se vitariánem je podobné jako když chcete plavat. Když už jste ve vodě je to zábavné, ale vstup do té vody je občas trochu nepříjemný. Musíte se nejprve otužovat, počkat, až si tělo zvykne na nižší teplotu. Jakmile se však zcela ponoříte a plavete, tak už si to jenom užíváte. Tu radost z pohybu v prostředí, které Vás nadnáší, vnímáte tu úžasnou volnost a bezbřehost, láká Vás to v té vodě skotačit, zkoumat, co všechno je možné, co všechno dokážete,zvládnete, vydržíte,…
No, zkrátka, jak říkám, pak už je to jen samá radost.
Výsledky regenerativního, vitariánského způsobu života? Samá radost a samá pozitiva:
Už nikdy žádné zdravotní potíže, žádné degenerativní nemoci, žádné negativní emoce, žádná nadváha, žádné nepříjemné tělesné pachy a nadměrné pocení, žádný hlad, žádná žízeň, žádná únava, žádné hádky, žádné konflikty, žádný stres,… už jenom jemné vnímání energií, nové způsoby, nové cesty,nové objevy, nezvyklé myšlenky, nápady, vyšší odolnost těla i ducha, vyšší vibrace, vyzařování, mnohem větší lehkost bytí,… Také z toho všeho cítíte tu nádheru, to nadšení a tu nadčasovost?
Zdroj:energieupramene.blogspot.com
Knihy o surovej strave
Zdravé potraviny
Filtre vody