Dětské nemoci, respektíve zdraví dětí je velmi citlivým tématem. To, nad čím mávneme rukou u dospělého, je u dětí důvodem k zamyšlení. V případě nemocí to platí zvlášť – i nejzatvrzelejší srdce změkne, když vidí trpící dítě. A přesto se zdravotní stav dětí stále zhoršuje a děti trpí nemocemi, které se dříve vyskytovaly téměř výlučně u dospělých. Nejvíce přibývá nemocí souvisejících s imunitou. Co s tím? Radí nám MUDr. Vladimíra Strnadelová a Jan Zerzán.
Teplota a imunita
Občasná nemoc, provázená vysokou teplotou, rýmou a kašlem, je projevem očisty organismu a je správnou odezvou na vniknutí toxinů či nahromadění přebytků v organismu.
Problém nastává, když jsou tyto nemoci časté a když dítě přestává mít vysoké teploty. To znamená, že imunitní systém není schopen se účinně bránit. Horečka je totiž významným projevem obranyschopnosti, až při 38°C pracuje imunitní systém naplno. Bohužel v současné době je běžné okamžitě horečku snížit a tím zastavit i obranu. Když to uděláme opakovaně, nejen že toxiny zůstanou v organismu a uloží se, ale postupně se snižuje obranyschopnost organismu.
Ve větší míře to platí i o antibiotikách. Ty sice ničí bakterie, ale zároveň poškozují nejdůležitější část imunity, a tou je imunita střevní. Antibiotika dokáží zachránit život a je dobré, že je máme, ale bohužel jejich nadužívání vede k závažným problémům jak u jedince, tak u celé populace. Antibiotika mají velký podíl na rostoucí poruše obranyschopnosti v rámci celé populace, současně stoupá i rezistence bakteriálních kmenů. Ale antipyretika a antibiotika zdaleka nejsou jedinou příčinou poruch imunity.
Důležité je vědet, že imunita se odvíjí od střevní obranyschopnosti, a tím pádem je ovlivněna kvalitou tenkého střeva. Její rozvoj a účinnost závisí na správné výživě, složení stravy a minimalizaci potravinových zátěží.
Varovný příznak
Velmi alarmující je situace, kdy dítě přestává mít u nemocí vysoké teploty, pokašlává a posmrkává a celou zimu není ani zdravé ani nemocné. To považujme za varovný příznak. Vidíme to stále častěji. Děti jsou pak i unavené, nevrlé a často je tento stav provázený bolestmi bříška. Tato fáze se velmi často vyvíjí do nejrůznějších alergií. Nejde o to, na co je dítě alergické (pyl, prach, roztoči…), je to jen důsledek. Alergie je vždy poruchou imunity a takto je třeba k její léčbě přistupovat. Pokud ji chceme ovlivnit, musíme napravit obranyschopnost.
Bohužel ani zde výčet nemocí dětí nekončí, v posledních letech přibývá autoagresivních nemocí. Při těchto onemocněních imunitní systém ničí buňky vlastního těla. Výjimkou nejsou děti s Crohnovou nemocí, ulcerosní colitidou, významně přibývá celiakie (alergie na lepek) a mnoho dalších nemocí.
Když vidíme, jak se stav dětí zhoršuje, naskýtají se otázky: Co bude dál? Co nastane, až tato generace vyroste? A co generace následující?
Věda na tuto situaci reaguje vyvíjením stále nových a účinnějších léků, které bohužel mají i celou řadu vedlejších účinků. Věda se však vůbec nezabývá příčinou a její skutečnou nápravou, většinou se příčina zahrne pod zaklínadlo “špatný životní styl“ a tím to končí. Hledá se analyticky jeden minerál, vitamín nebo jiná látka, která povede k vyřešení problému, ale celek uniká. Lidé opět čekají, že za ně někdo vše vyřeší a řekne jim, kterou pilulku mají brát. A tak se zdraví dětí zhoršuje a nic podstatného se neděje.
Základ imunity je v oblasti tenkého střeva
Důležitou funkcí střeva je trávení a vstřebávání. Dobrá sliznice střeva zaručuje i funkční bariéru mezi střevem a krví. Při poruše sliznice střeva se bariéra stává průchodnou a do krve se dostávají i nežádoucí chemické a toxické látky a nestrávené molekuly bílkovin. Tyto látky jdou ze střeva rovnou do jater a játra jsou postupně zatěžována se všemi důsledky. Nestrávené a nerozložené molekuly bílkovin mohou vyvolávat nejrůznější imunitní reakce a poškozovat různé orgány. V současné době je kvalita sliznice střeva v naší populaci velmi špatná. Příčin je mnoho a jak už to bývá, za tento stav si můžeme každý sám.
Pro správný vývoj sliznice střeva je velmi důležitý první rok života, v něm se tvoří kvalita sliznice a její imunitní reakce. Proto je strava v tomto období velmi významná. Dítě do roka věku by se nemělo setkat s jinou bílkovinou než je bílkovina mateřského mléka, to umožní správný vývoj sliznice střeva. Do půl roku je ideální plné kojení, pak postupně přidávat tepelně upravenou zeleninu a bezlepkové obiloviny. Důležitá je také strava matky během období kojení – když onemocní plně kojené dítě (atopický ekzém, zažívací problémy, imunitní problémy…), po změně stravy u matky mizí i nemoci dítěte.
Složení stravy a jeji dopad na naše zdraví
V pozdějším věku pak rozhoduje složení stravy. A tím se dostáváme k podstatě celého problému s poruchou imunity dětí i dospělých. Nejedná se o jednu potravinu, ale o celkové složení stravy, které je v současné době opravdu velmi špatné. To, co běžně lidé v současné době v našich podmínkách jedí, neodpovídá ani našim potřebám ani konstrukci a funkci našeho trávicího systému. Taková strava nejen porušuje sliznici střeva, zatěžuje zažívání a orgány, ale také vytváří přebytky, které pak poškozují organismus. Příčinou je nadbytek pečiva, mléčných výrobků, masa, cukru, soli a zároveň nedostatek celých obilovin, tepelně upravené zeleniny, luštěnin, olejnatých semen.
Ale ani to není všechno – neuvažujeme o tom, že jídlo jednak uspokojuje naše momentální potřeby, a zároveň musí odpovídat našemu věku, zdravotnímu stavu, ale i ročnímu období, fyzické zátěži a naší psychické kondici. V zimě sice dítě zabalíme do fusaku, ale jeho strava je stejná jako v létě a po celý rok. Když mu budeme dávat v zimě syrové šťávy a ovoce, pak ho tak ochlazujeme stejně tak, jako bychom ho měli v třeskutém mrazu v kočárku jen v plínkách, a to by asi žádná maminka neudělala. Tyto vědomosti by měly být běžnou součástí života každého člověka. Dříve lidé žili v sepětí s přírodou a stravovali se tak, jak jim to příroda ukázala. Na zeměkouli ovšem stále existují místa, kde se zachovalo tradiční stravování a jejichž obyvatelé jsou podstatně zdravější než my, příslušníci rozvinuté civilizace.
Co dělat?
Pro zlepšení svého zdraví i zdravotního stavu svých dětí a následujících generací musíme změnit základy naší stravy a vrátit se k zelenině a luštěninám, k obilovinám doplněným kvalitným kouskem masa a trochou ovoce. Například na obiloviny je naše zažívání uzpůsobené, ale to samé nelze říci o pečivu, které poškozuje střevní sliznici a představuje jednu z příčin poruch imunity. Proto je třeba ho vyměnit za celá uvařená zrna – pohanku, amarant, quinou, jáhly, rýži, …
Zelenina se také dostává do popředí zájmu, ale chybou je, že se dává dohromady s ovocem. Zelenina je základem stravy, ovoce jen pochutinou. Navíc pro nás je přínosem hlavně zelenina tepelně upravená, která je stravitelná a využitelná, kdežto syrové zeleninové saláty jsou těžko stravitelné, zatěžují naše zažívání a vedou k přemnožení plísní. Syrová zelenina má samozřejmě místo na našem stole, její vitalizující energie je nenahraditelná, proto ji v malém množství podáváme ke každému jídlu.
A tak bychom mohli ve výčtu zaběhlých omylů pokračovat dál.
Strava léčí
V naší ordinaci dnes a denně vidíme, jak strava dokáže léčit a být i prevencí nemocí. Když nezvládneme stravu u dětí, následky si nesou s sebou celý život. Netvrdíme, že by si dítě nikdy nemohlo vzít nic, co není úplně doporučeníhodné, ale odmalička by se mělo dozvídat, co je zdravé a co je nejlepším základem stravy a zdravý způsob stravování by mělo považovat za samozřejmost. Pak jakýkoli občasný výkyv způsobený příležitostí, pobytem v dětském kolektivu atd. není problémem. Důležité je, čím se denně stravujeme a nikoli to, co někdy sníme.
Zdraví svých dětí (stejně jako své zdraví) má každý z nás ve svých rukou. Chráníme je všemi svými silami a možnými prostředky a přitom je poškozujeme tím, co jim každý den dáváme do úst. Není to důvod k zamyšlení?
Mnoho let pracujeme s lidmi, kteří se zamysleli a s naši pomocí využili vše, co příroda na cestě za zdravím nabízí. Jejich uzdravení a následné zkvalitnění života je pro nás potěšením.
Autory: MUDr. Vladimíra Strnadelová, Jan Zerzán
Zdroj: mojemedunka.cz