obrázok so súhlasom prozac1 / FreeDigitalPhotos.net
Dokud se budou zabývat jen cestou k druhým, budou se potýkat stále více s nedostatky ve svém životě, a to nejen ve formě financí, ale i ve formě zdraví. Každá duše si bude muset vybrat, buď svoji tvořivost, a tím se dostat k uzdravení a stálé radosti, to je ten Ráj, o kterém sníte, nebo si bude moci vybrat vztahy, a tudíž bude stále žít v černé díře, ze které se nebude moci dostat ven, protože jí v tom budou bránit vztahy s ostatními, se kterými se nechce rozejít.
Jen duše, která bude odhodlaná se pustit a jít si svojí cestou, se může dostat z černé díry do Světla. Ve Světle bude žít sama za sebe, s odpovědností k sobě a tím i k druhým, nebude se bát, že se neuživí a bude se snažit pro to udělat maximum. Každá duše ví, že její podstatou je tvořivost, skrze kterou přišla na Zemi, a že se ztratila ve vztazích, ji odvedlo od její podstaty. Přišel čas se vrátit ke své podstatě a ke svému cíli, skrze který má být prospěšná nejen sobě, ale i druhým. Druzí jí budou v jejím úkolu nápomocni a všichni se stále více budou cítit dobře ve vesmírné rodině, kterou budou vytvářet.
Už to nejde být jen ve své rodině, je čas se rozpustit ve všem, aby vše bylo součástí vás, a vy jste se mohli stát součástí všeho. Jen tak dokážete pochopit vesmírné zákony a přírodu v jejím bytí. Vždyť příroda je vám také neustále nápomocná a nerozlišuje, zda bude svítit na pohodlného či pracovitého člověka. Svítí na všechny stejně a nikoho neposuzuje. Vše je jen v rámci vědomí každého jednotlivce, co zvolí pro sebe do budoucnosti. Příroda ví, že se v rámci zákonů vše vypořádává samo, a proto nesoudí.
A tak každý by měl mít toto na zřeteli, aby jeho další cesta byla dlážděna růžemi a ne kamením, které za sebou nezanechává žádné stopy a spíše je to cesta útrpná pro další, kteří kráčí za ním a on za dalšími. Růže vám můžou dát nádech svěžesti, radosti, dokonalosti, pochopení, lásky a sounáležitosti. Není třeba se ptát, půjde druhý se mnou? Je třeba se ptát, chci jít sám? A pokud se odhodláte jít sami dál, nebudete sami, budete cítit podporu celého Vesmíru, celý Vesmír půjde s vámi a vy půjdete s dalšími dušemi, které už také vykročily, takže vás bude stále více a vy se nebudete cítit sami, protože ve skutečnosti vám nebude dáno moc času na to, abyste byli sami.
Přes tvořivost se člověk dostává do vesmírného reje, ve kterém není čas na smutek a nudu, tvořivost člověka pohltí a on se neustále sytí vším, co mu přichází do života a má z toho užitek, takže je rád, když je chvíli o samotě sám se sebou. Všichni tvoří a všichni jsou si blízko sebe. Když člověk netvoří, nudí se, stýská se mu po ostatních, ale ti ostatní na něho budou mít stále méně času, protože budou tvořit. Když člověk nebude tvořit, bude upadat do beznaděje a depresí, ze kterých si bude muset pomoci sám, protože nebude nikdo, kdo by mu pomohl, když bude tvořit.
Takže buď se někdo uvolí pomoci pohodlnému člověku a sám spadne do propasti, nebo ho opustí a půjde si dál svojí cestou. Vztahy budou nabírat nové roviny žití, a to tvoření. Už nebude důležité, kdo s kým a kdo pro koho, ale bude důležité jak, kdo sám pro sebe. A tak se nebojte nového žití, protože vám přináší bohatství a radost. Když budete všichni tvořiví, můžete se dostat do stálé energie Slunce, kde není čas na pláč a smutek, protože duše žije z minuty na minutu a ona se řídí svým srdcem a ne už hodinami a tím, že bych měla být s někým, s kým mi bude blízko. Toto duše bude přestávat vnímat a stále více bude vnímat, že je mi dobře se sebou, a tím i s ostatními.
Budou vznikat svazky, které budou pevné, ale nebudou si zpočátku tak nablízku, jak byste chtěli. Svazky budou prověřovat každou duši, zda je jí důležitější vztah s druhým, nebo její činorodost. Jen ty duše, které obstojí ve svém tvoření, se můžou setkat se svým dvojpaprskem, který s nimi časem bude tvořit. Tvořivost je tedy mottem příštích dnů a není třeba se nadále ploužit ve vztazích, ve kterých netvoříte, ale živoříte.
Ve Vesmíru žije mnoho duší, které čekají, až přijde jejich čas pro jejich tvořivost, a mnoho z nich se už těší, až začne tvořit. Škoda, že duše někdy skrze druhého zapomenou na svůj úkol a těžko se pak přes věky k němu dostávají. Vy máte nyní tu šanci vzpomenout si a dostat se ven z černé díry, do které jste spadli díky vztahům. Stačí se vzhlídnout v někom a už je po tvoření. Je třeba si zachovávat svůj cíl a ten druhý pak se mnou může žít ve Světle. To Světlo, které si představujete, není nic jiného než vaše tvořivost. Je to zdroj, ze kterého se vše tvoří, a když se netvoří, přestává existovat Světlo, protože se vše ponoří do tmy, ze které není úniku. Jen Světlo vám může dát radost. Všichni ve Vesmíru tvoří a žádná duše zde není proto, aby se vezla na úkor druhých, a proto pomoci vůči druhým duším, které se rozhodly lelkovat, bude stále méně.
Každá duše si bude postupně rozpomínat na svůj cíl a bude se mu náležitě věnovat. Bude jí dělat radost, že může tvořit pro sebe a pro druhé, už to nebude brát jako oběť, ale jako dar. A tam budou všechny duše zdravé a radostné. Každá duše přijme s láskou svůj dar tvořivosti a všichni se budete moci stále více vzájemně radovat z toho, co jste vytvořili. Tím zmizí faleš, přetvářka a iluze vztahů. Chápeme, že je to pro vás bolestné přijmout, ale věřte, že to co žijete, je větší bolestí než to, co se máte naučit žít. Záleží na každém z vás, co si vybere, dle toho se bude vyvíjet jeho další cesta.
Andělé již nyní hlídají každou bytost a dávají jí znát její nový směr, ale některé duše nenaslouchají, ještě to neumí, je zapotřebí se to učit. Tyto duše by měly častěji pobývat samy o samotě, aby mohly slyšet. Další duše se nyní loučí se svými vztahy a učí se žít nově. Je zapotřebí být stále obezřetný v tom, co jsem už pochopil a neopakovat stejné chyby. Vědět, kam která cesta vede a neslibovat si od ní, že povede jinudy. Být dostatečně bdělý. A pak jsou duše, které už tvoří a radují se ze své činnosti a žijí už Ráj na Zemi. Těmto duším je vše dáno a je jim dostatečně vždy požehnáno. Jsou pod neustálou ochranou Vesmíru.
Zdraví člověka se bude prohlubovat v rámci vztahů. Buď bude člověk uvězněn ve svých pochybnostech o sobě a bude stále nemocen svojí duší, a tím i vztahy s ostatními. Nebo si člověk bude vážit svého těla, které bude využívat pro vše, co se mu nabízí k obohacení a bude se o něj s láskou starat, protože si bude uvědomovat, že díky jemu zde může žít naplno a nemusí strádat.
Děti se budou stále méně podvolovat vůli rodičů a budou od nich chtít více, než jim můžou dát. Bude to zkouška pro rodiče, zda podlehnou iluzi, nebo se naučí se svými dětmi zacházet jako s rovnocennými partnery, které k sobě váže láska citů a ne láska pomoci. Je zapotřebí být obezřetný k požadavkům dítěte, abychom společně nespadli do černé díry svojí závislostí. Když si dopřeje každý svoji samostatnost, můžou žít v rámci citů v lásce a v nezávislosti. Mnohé maminky, které se shlédly ve svých dětech, budou trpět, aby se naučily žít pro sebe a ne pro děti, což jim nedovoluje se rozvíjet.
Každý, kdo bude cítit, že chce tvořit, nebude mít nouzi o práci, každý, který bude chtít žít na úkor druhých, bude mít stále větší problémy v práci. Vše okolo vás je jen taková realita, jakou chováte ve svém srdci. Pokud už máte v srdci lásku, vše okolo vás je v lásce, pokud máte v srdci negace, vše okolo vás je negací. Negativní stav neexistuje, je to jen vaše odsuzování věcí, které nechcete pochopit a naučit se. Pokud přijmete svojí sílu, budete se stále více zbavovat strachu. Člověk, který se nebude poutat na vztahy, bude daleko tvořivější než člověk, který se bude poutat na vztahy. Vztahy ho budou obírat o energii.
V roce 2014 vše bude dozrávat a v dalším roce se bude sklízet. A tak začněte sázet plody, ať máte co sklízet.
Zdroj: zdenkablechova.cz
Ďalšie články od Zdenky Blechovej
Knihy a nahrávky od Zdenky Blechovej
