Chcete poznat svoje životní poslání? Najít si pravého partnera? Upevnit vztahy v rodině? Vyřešit krize ve vztazích s lidmi? Zapojit se do plnění karmických úkolů českého národa? Dojít si ke zdraví? Pomoci sobě i druhým v souvislosti se změnami na planetě Zemi, zvládnou rok 2012? Pochopit zákonitosti života současného i životů minulých? Skutečně to chcete? Pak není jediný problém. Toto vše je možné v současnosti poznat.
Ptáte se jak? Jednoduše: zajímejte se o zákonitosti karmy. Nějak došlo k tomu, že my lidé na Zemi máme mít možnost tyto všechny výše zmíněné záležitosti zvládnout – a ne někdy až za sto let, ale právě teď. Bude nás takových určitě víc, kdož jsou jakýmisi „hlásnými troubami“, skrze něž informace o pomoci sobě i druhým na planetu Zemi „tečou“. U mne se tato schopnost objevila roku 1993. Byla mi nabídnuta hodně realitě se vymykající věc, na mysl se mi dostala slova: „napíšeš knihy na pomoc lidstvu“. Vzhledem k tomu, že jsem do té doby nenapsala ani řádku a samozřejmě jsem ani v nejmenším nevěděla, co bych já obyčejná ženská mohla lidem nabídnout, bylo to hodně podivné. Ale nevzdala jsem to, přesněji: šla jsem do toho. Nevěděla jsem, jak to zvládnu, ale řekla jsem si: „dobrá, tak já budu psát“ a k tomu jsem prosila: „co mám tedy psát?“ Tím, že jsem úkol přijala, se přede mnou odhrnula opona zastírající mi až do té doby mysl a já jsem se dozvídala tolik věcí o bezproblémovém fungování jedince i skupin lidí na planetě Zemi, až mi z toho šla hlava kolem. Vše jsem poctivě zapisovala. A k tomu jsem se snažila informace utřídit a co nejjednodušeji je poslat dál: začala jsem psát knihy, vést konzultace. Současně se u mě projevila schopnost „automaticky kreslit“, zaznamenávat kresbou řádné i méně pravdivé lidské myšlenky. Kresba je úžasným pomocníkem, protože ukazuje – černé na bílém – co jsme dosud vidět nechtěli. A navíc to dělá elegantně, citlivě.
KARMA SKÝTÁ NEKONEČNÉ MOŽNOSTI
Karma – informace o duchovní podstatě lidí – skýtá nekonečné možnosti. Skrze ni se dozvídáme, že život každého jedince má hluboký smysl, nikdo se tu nevyskytl náhodně a už vůbec ne nějakým omylem či nepatřičně. Všichni, kdo jsme v Čechách, v Evropě, na Zemi, jsme na tom stejně: něco moc závažného se děje a my jsme toho původci, vykonavatelé – ti, kdož za všechno co zvládneme s čistým štítem či zašantročíme do propadliště dějin, poneseme plnou zodpovědnost.
A o jakou zodpovědnost se jedná? Za co jsme my lidé na Zemi, speciálně Češi, zodpovědní? Vy to nevíte? Dosud se k vám nedostaly informace o závazcích, které pro lidi v určitých koutech Země plynou? Že se dosud pořádně nevyznáte ani v životech svých, natož pak v záležitostech národních či dokonce celé planety Země? To vůbec nevadí. Informace budu pokládat polehoučku, tak jak ke mně celé roky přicházejí, abyste se mohli rozhodnout, co vlastně v životě chcete. Knihy „na pomoc lidstvu“ se skutečně netýkají pouze mne či nějakých vybraných jedinců, jsou pro nás pro všechny: dětmi počínaje, přes dospívající mládež a dospělé až po jedince na nejvyšších duchovních i společenských postech. Karmické informace jsou vhledem do další dimenze. A jsou-li teď třeba? To si rozhodnete sami. Jen k tomu podotknu: začněme s dáváním věcí do pořádku dřív, nežli bude pozdě. Situace je vážná, hraniční. Ale neberte to jako vyhrožování, zkuste si k tomu dodat možnost, že je skvostná, jásavě podnětná, skýtá nejlepší možnosti… jen je třeba se v ní vyznat a postavit se na správnou stranu.
Nežli začnu o karmě a o věcech z ní plynoucích vyprávět, zkuste si představit, že vedle lidí, kteří např. čtou tento článek, mají chuť něco dobrého svým životem vykonat, existují lidé, kteří se dosud neprobudili z hrabání majetku i moci pod sebe – a nemusí se k něčemu lepšímu pohnout po celý tento život. Nevykládejte si karmu tak, že všichni zaberou a poběží podporovat Dobro. Vězte však, že ať se v dějinách ohlédneme za jakoukoliv situací, která mohla lidem pomoci a nedopadla valně, vždycky to bylo z důvodů, že nenašla v dostatečném počtu lidí oporu. Hrabající zkorumpovaní mocipáni s egem nafouklým jak balón, přes něž dohlédli tak maximálně na špičku svého nosu, točili s lidmi – vědoucími a snažícími se šířit dobro šířit – až hanba.
KARMA A ČISTOTA ŽIVOTA
Co všichni máme v živé paměti, přesněji, o čem v sobě máme uložené povědomí, je doba, která na Zemi probíhala před dvěma tisíci lety. Ježíš Kristus hlásal dobro, nebyl v něm stín zkorumpovanosti, podvodu, laxnosti, úhybů do lží, nežil nic, co bychom mohli nazvat zlem. Přišel do doby, kdy mohl být slyšen. A to není náhodou, kdy takováto osobnost (Ježíš, Budha, Krsna) na Zem přijde. V lidském světě náhody neexistují. Víte, že Ježíš se narodil jako odezva na lidské „volání“? Nevíte, co si pod tím představit? Tak se na člověka podívejte nejenom jako na veličinu masa a kostí, ale zkuste si uvědomit lidské myšlenky. Energie myšlenek je tak maličká, že očima nejde vidět, ale tak průrazná, s takovým dopadem, že by nás poděsilo, kdybychom ji znali. Nevíme, co v sobě máme za sílu. Možná i proto s pravdou, s dobrem zacházíme prapodivně: mrháme lidskými možnosti, uspokojí nás plodit zlo. Přesto to mnohým lidem nedá a jdou dál: touží poznat víc, vykonat lepší skutky nežli dosud, dát do pořádku, co jde. Na takových lidech teď svět stojí, o ně se bude opírat i dál. A když se lidé s myšlenkami dobra vyskytnou v potřebném množství, pak energie z jejich dobrých myšlenek je tím „voláním“ na které přichází odezva v podobě zrozené duše – tak čisté, že v podstatě vůbec nevíme, o co jde. A probíhá to standardně: nadutí mocipáni se chytají za hlavu a hledí, jak se jí co nejrychleji zbavit. Cítí, že by si mocenské posty v nezměněné podobě nadále neudrželi. No kam by došli, kdyby lidé žili Ježíšovo: „království nebeské hledejte v sobě a všechno ostatní vám bude přidáno.“ Hledat Boha v sobě? To lidé nesmějí, co kdyby ho tam skutečně našli? Jak by potom věřili nám? Vždyť by to byl konec moci, církve jako takové…
Mise Krista – proud Lásky a Pravdy jím mezi lidmi skrze člověka přinesený – předčasně skončil. Kristus věděl, že ji neuskuteční celou, že není možné vnutit lidem to, o co nestojí. Nenašel se dostatečný počet lidí, kteří by kristovství podporovali. Nedošli si ke Kristu, nevšimli si závažnosti jeho sdělení. Nepostavili se na stranu dobrých myšlenek. Pobíhali po okolních kopcích, pásli ovečky a Kristus je pramálo zajímal. Že se děje Něco s velkým N, to je nezaujalo natolik, aby tomu věnovali patřičnou váhu. Vedle těchto nedovtipů tu byla skupina již zmíněných mocných té doby, kteří si moc dobře spočítali, že jedna a jedna jsou dvě a hleděli se pravdy, kterou Kristus šířil, zbavit. A protože nedovtipů bylo dost a poctivce nepodpořili, dopadlo to tak, jak všichni víme: Kristus s jeho misí musel skončit, nedokončil ji v plné šíři. (Nebudu vás zatěžovat tím, že na kříži nebyl ukřižován Kristus osobně, ale něco, co známe třeba od kouzelníka Kaperfielda, kdy zhmotní např. vlak a my té vidině věříme. Akt ukřižování jako takový proběhl – a byl cílenou tečkou za misí, kdy tváří v tvář několik stovek křižování přihlížejících mohlo zpytovat svědomí – a chytit se v poslední chvíli za nos a říci si: tak toto jsme dopustili? Měli šanci ještě tam pod křížem se pro Dobro rozhodnout. A Kristus osobně? V ústraní dožil svůj život, měl rodinu, děti. Pravdu o věci, která se stala na kříži, vědělo jen pár jeho nejbližších…)
KARMA A SOUČASNOST
A tak celý život, dějiny lidstva jsou takovou rozumu se vymykající pohádkou na pokračování. Bylo to tak, jak píši? Je to vůbec možné? Něco na tom být může, vždyť proč by mělo být ublíženo člověku, kterého ještě po dvou tisících letech vnímáme jako Čistotu a Lásku, Pravdu a Světlo Nejvyšší? Myslíte, že myšlenky lidí končí jen u toho, co můžeme nakoupit k večeři a jaké dárky dáme dětem pod stromeček? Jiní možná i kují pikle, vymýšlejí kde koho ošidit? U někoho to tak bohužel dosud je a neuvědomuje si, že doba chce víc, že podíl jednotlivce na karmě národa i celé Země je stejně závažný, jako to bylo v době Ježíše Krista. Nesmíme spoléhat na lidi zlé, nedobro produkující, že se změní a začnou se hromadně vrhat na stranu dobro. Pozor, lidstvo se vyvíjí velice pomalu – vy i já na tom nejsme jinak, nikdo nepřeskočí svoji současnou učební látku a jde to fakt hodně ztuha. Ale pokud zůstaneme laxní a budeme bezmyšlenkovitě poskakovat po okolních kopečcích, pást tam své ovečky a hlubší věci nás minou, sami spláčeme nad výsledkem.
Co to konkrétně pro nás znamená? Třeba se nebát nesmyslů, které bují v politice a vědět, že to potrvá řádově desetitisíce let, nežli to bude fakt dobré. Ale teď je teď a my máme povinnost se k tomu postavit ihned. Uvědomit si, že jsme částí celku a náš hlas musí podpořit věci k dobru směrující. Že nesmíme zůstat stranou – máme povinnost podpořit menší zlo. A konkrétně? Znamená to třeba i vstát od televize a jít volit. Vždyť už i malé dítě ví, že slibovat lidem zvýšení dávek, jak to dělá pravice je navyšování dluhů, které naše děti a generace následující budou muset splatit. Že to teď vypadá lákavě? Tak to v dějinách vždycky bylo: krátkozrakost a možnost rychle na něčem zbohatnout je letitou slepou uličkou. Takže nebuďme „slepými pasáky ovcí“. Nejenom že je to českého člověka nedůstojné, ale pro celou Zem přímo vražedné.
Autor: Bohumila Truhlářová
